Historia Lausiaca 53 - O amma Talis a Taór; O panně a mučedníku Kollúthovi

O amma Talis a Taór

LIX, 1. Poblíž města Antinoe je dvanáct ženských klášterů. Tam jsem se setkal s amma Talis[1], osmdesátiletou stařenou. Žila v askezi, jak nám sama řekla a jak to potvrdily i její sousedky. Žilo s ní šedesát mladých žen. Natolik ji milovaly, že - oproti jiným klášterům - žádný zámek nebyl umístěn na klášterních dveřích. Držela je její láska. Ta stará žena tak ovládala[2] své vášně (a city), že když jsem vstoupil, přišla, sedla si se mnou a ve své nezvyklé svobodě položila své ruce na má ramena.

2. V tomto klášteře byla i panna, její učednice, jménem Taór, která tam strávila třicet let. Nikdy si nechtěla vzít nový oděv, kápi či sandály[3]. Ale řekla: „Nepotřebuji je - alespoň nebudu muset jít ven." Všechny ostatní totiž vycházejí ven do chrámu každou neděli kvůli přijímání[4]. Ona však zůstává vzadu ve své cele oblečená v hadrech, sedíc ustavičně při své práci. Její tvář je tak půvabná, že i dobře se ovládající osoba by mohla být svedena její krásou, kdyby čistota[5] nebyla její obranou a kdyby její slušnost nepřivedla nestřídmé oči k bázni a studu.

O panně a mučedníku Kollúthovi

LX, 1. Byla tam ještě jedna moje sousedka, jejíž tvář jsem nikdy nespatřil, protože nikdy nevyšla ven - a to od času, jak říkají, co opustila svět. Žila šedesát let v asketickém cvičení spolu se svou matkou[6] a nyní byla na prahu odchodu do příštího světa. Kollúthos[7], patron onoho místa, stanul před ní a řekl: „Dnešního dne vykonáš cestu k Vládci a uvidíš všechny svaté. Přijď tedy a pojez v mé svatyni." Za rozbřesku tedy vstala, oblékla se, vzala si do košíku chléb, olivy a sekanou zeleninu. Po všech těch letech vyšla, poprvé vstoupila do svatyně mučedníka a modlila se.

2. Celý den hledala příležitost, kdy nikdo nebude uvnitř. Pak se tedy posadila na své sedadlo a oslovila onoho mučedníka: „Požehnej mi mou potravu, svatý Kollúthe, a provázej mě na mé cestě svými modlitbami." Pojedla, znovu se pomodlila a okolo západu slunce se vrátila domů. Dala své matce spis Kléménta Strómatisty[8] o proroku Ámosovi a řekla: „Dej to tomu vypovězenému episkopovi[9] a řekni mu, aby se za mě modlil, neboť jsem na své cestě." A té noci umřela, bez horečky či blouznění[10], jak se sama připravila k pohřbu.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 
Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] V řečtině Αματαλις [Amatalis]. Výraz αμμα [amma] či αμμας [ammas] byl ženskou obdobou slova αββα [abba] či αββας [abbas]. Tyto pojmy pocházejí ze syrštiny a označují starší mnichy či mnišky, popřípadě představené různých společenství. Srovnej také použití v Mk 14,36. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 171, pozn. 52.

[2] V řečtině απαθεια [apatheia].

[3] Tyto tři části oděvu tvořily typický oděv mnišek. Srov. KALINKOWSKI, St., STAROWIESKI, M., Palladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 216, pozn. 447.

[4] V řečtině κοινωνια [koinónia] - „společenství", „spoluúčast". Viz HL 32,3.

[5] V řečtině σωφροσυνη [sófrosyné].

[6] „Může jít o ‚amma‘ či o rodnou matku. Byly známé i podobné případy, kdy žil asketicky pohromadě otec se synem." KALINKOWSKI, S., STAROWIESKI, M., Palladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków, s. 217, pozn. 449.

[7] Kollúthos (taktéž Akollúthos), byl svatým patronem Antinoe. Byl to presbyter a lékař umučený v Thébaidě kolem roku 311 za pronásledování, které rozpoutal vládce říšských diecézí Orient a Egypt Maximinus Daia. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 214, pozn. 518.

[8] Toto je Kléméns Alexandrijský (150 - asi 215). Byl často nazýván Strómatista podle svého nejznámějšího díla Strómateis. Jeho dílo o Ámosovi se nezachovalo.

[9] Tímto episkopem snad nebyl nikdo jiný než sám Palladios.

[10] Doslova „bolení hlavy".