Hledání moudrosti

Přičiňme se o pokrm nepomíjející (srov. J 6,27)! Pracujme na díle své spásy. Pracujme na Pánově vinici, abychom si vydělali denár za den (srov. Mt 20,1-16). Pracujme s moudrostí, která říká: „Kdo se o mne snaží, nezhřeší. Svět je pole," dí Pravda (srov. Sír 24,22; Mt 13,38). Kopejme na něm. Skrývá se v něm poklad, vykopejme ho (srov. Mt 13,44). Je to totiž samotná moudrost, která se nechá vytahovat ze skrytosti. Všichni ji hledáme, všichni po ní dychtíme.

„Hledáte-li," praví, „hledejte; obraťte se a pojďte" (Iz 21,12). Ptáš se, od čeho se máš obrátit? Říká: „Odvrať se od svých choutek" (Sír 24,21). A jestliže ve svých choutkách moudrost nenalézám, řekneš, kde ji najdu? Neboť mocně po ni touží má duše. A nepostačí mi, že jsem ji nalezl - podaří-li se mi to vůbec -, nedám-li si „do klína míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou" (srov. Lk 6,38). A to právem. Neboť „blaze člověku, který nalezl moudrost a který oplývá moudrostí" (Př 3,13). Proto ji hledej, dokud ji lze nalézt; a volej po ní, dokud je blízko (srov. Iz 55,6).

Chceš slyšet, jak je blízko? „Blízko je slovo, ve tvém srdci a ve tvých ústech" (Řím 10,8); jen když ji hledáš poctivým srdcem. Takto srdcem nalezneš moudrost a tvá ústa budou přetékat moudrostí. Ale dbej, aby přetékala a ne aby moudrost vytekla nebo abys ji vyvrhnul.

Neboť jsi nalezl med, když jsi nalezl moudrost. Jenom nejez mnoho, aby ses jí nepřejedl a nevyzvrátil ji (srov. Př 25,16). Jez tak, abys stále lačněl. Protože ona sama říká: „Kdo mě jedí, budou dále lačnět" (Sír 24,21). Nepočítej za mnoho to, co máš. Nepřejídej se, abys nezvracel a abys nepřišel i o to, co se zdá, že máš, za to, že jsi předčasně přestal hledat. Nesmí se totiž ustat v hledání nebo ve volání, dokud může být nalezena, dokud je blízko. Neboť „jako tomu, kdo sní mnoho medu, není dobře," jak říká týž Šalomoun, „tak ten, kdo se pachtí za vznešeností, bude otrokem slávy" (Př 25,27).

Jako však „blaze člověku, který nalezl moudrost" (Př 3,13), tak také „blaze muži" - nebo ještě více blaze -, „který se bude zdržovat v moudrosti" (srov. Sír 14,20). Snad se to týká nadbytku.

Jistě v těchto třech věcech přetékají tvá ústa moudrostí nebo rozumností: zaznívá-li z nich vyznání vlastní nepravosti, díkůčinění a hlas chvály a také povzbuzující řeč. „Když totiž člověk v srdci věří, dovede ho to k ospravedlnění, a když to ústy vyznává, dovede ho to ke spáse" (Řím 10,10). A „na začátku řeči obžalovává spravedlivý sám sebe" (srov. Př 18,17). Protože dále má velebit Pána a nakonec (jestliže tak dalece oplývá moudrostí) má vzdělávat bližního.

[Bernard z Clairvaux: Sermo de diversis, 15; in: PL 183, 577-579. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve a s ohledem na latinské znění upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Více o sv. Bernardovi z Clairvaux

Od téhož autora:

A jméno té panny bylo Maria   
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"
Dopis Bernarda z Clairvaux Hildegardě z Bingen 
Miluji, protože miluji; miluji, abych miloval  
Panna Maria, Královna mučedníků  
Přijde k nám Boží slovo   
 O činnosti  

Související články:

Peter Markovič: Stručné dějiny křesťanského výkladu Písně písní do sv. Bernarda z Clairvaux  
Peter Markovič: Všeobecný úvod ke Kázáním na Píseň písní sv. Bernarda z Clairvaux 
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží  
Bonaventura: Svatost jako cesta k moudrosti