Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 55 - O Pammachiovi; O Athanasiovi a mladé panně

Historia Lausiaca 55 - O Pammachiovi; O Athanasiovi a mladé panně

Palladios, 16.12. 2009

Palladios (cca 363-430?) se ve svém díle "Historia Lausiaca" zmiňuje mj. také o velkém církevním učiteli a světci Athanasiovi Alexandrijském (295-373), zapáleném bojovníkovi proti ariánské herezi, kvůli které Athanasios musel snášet mnohá příkoří, jak je také do určité míry uvedeno v následujícím Palladiově vyprávění.

  

O Pammachiovi

LXII. Jejich příbuzný Pammachios[1], bývalý konzul, se taktéž rozloučil se světem, žil dokonale a ještě během života rozdal své bohatství. Zbytek nechal po své smrti pro chudé. Připomínám také jistého Makaria, bývalého vikáře, a také jeho druha Kónstantia, který se stal jedním z prefektů Itálie. Oba byli pozoruhodní a učení muži, kteří postupovali k nejvyšší lásce k Bohu. Myslím, že stále žijí a uskutečňují dokonalý asketický život.

 

O Athanasiovi a mladé panně

LXIII, 1. V Alexandrii jsem poznal jednu pannu. Když jsem se s ní setkal, byla sedmdesát let stará. Všichni duchovní[2] potvrdili, že jako mladá asi dvacetiletá panna byla nesmírně krásná a vskutku se musela kvůli své kráse ukrývat, aby nikdo nebyl podezříván, že ji potupil.

Stalo se tedy, že se ariáni prostřednictvím Eusebia[3], vysokého úředníka při dvoře, spikli proti svatému Athanasiovi, athanasios2.jpgepiskopu v Alexandrii. Bylo to za císaře Kónstantia. Přinášeli falešná obvinění a obžalovali Athanasia z bezbožných skutků. Rozhodl se, že uprchne,[4] aby se vyhnul nebezpečí, že bude souzen úplatným soudem. Nesvěřil se nikomu - ani příbuznému, ani příteli, ani duchovnímu, ani nikomu jinému.

2. Když tedy prefekti přišli náhle do jeho episkopského sídla a hledali ho, uprchl uprostřed noci pouze v tunice a plášti. I přišel k oné panně. Byla udivena a ulekla se. Řekl jí: „Protože mě ariáni hledají a lživě o mně vypovídají, rozhodl jsem se utéci, abych nezískal špatnou pověst a abych nebyl příčinou hříchu těch, kteří mě chtějí ztrestat. 3. Právě této noci mi Bůh zjevil: ‚Nebudeš zachráněn nikým jiným než právě jí.‘"

S velikou radostí poslala všechny své pochybnosti do větru a zcela se svěřila Pánu. Šest let - až do sklonku Kónstantiova života - ukrývala tohoto svatého muže. Umývala mu nohy, sloužila mu v jeho tělesných potřebách a starala se o vše, co bylo pro něj nutné. Půjčovala také knihy a přinášela mu je. Během těchto šesti let nikdo v Alexandrii nevěděl, kde blažený Athanasios přebývá. 4. Když se objevily zprávy o Kónstantiově smrti a dostaly se až k jeho sluchu, krásně se oblékl a opět v noci se objevil v chrámu. Všichni byli udiveni a dívali se na něj, jako kdyby obživl jeden z mrtvých. Potom svým drahým přátelům vše vysvětlil: „Neuprchl jsem k vám, abyste tak mohli přísahat (mám na mysli: při pátrání po mé osobě), že nevíte o místě mého pobytu. Uprchl jsem tedy k té, která by byla podezíraná jako poslední, protože je tak krásná a mladá. Tak byla zachráněna dvě dobra - její spása, protože jsem jí opravdu pomohl, a taktéž má dobrá pověst."

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 
Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe 
Historia Lausiaca 53 - O amma Talis a Taór; O panně a mučedníku Kollúthovi 
Historia Lausiaca 54 - O Melanii Mladší

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 
Athanasius Alexandrijský: Chvála postu
Athanasius Alexandrijský: List o usneseních Nicejského koncilu

 

Poznámky:


[1] Pammachios byl římský senátor z rodiny Furiánů, která byla ve čtvrtém a pátém století v římské církvi velmi známá. Byl to spolužák sv. Hierónyma. Dopisoval si s Hierónymem i s Paulinem z Noly. Je znám svou péčí o chudé. Umřel během gótské invaze v r. 409." MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 216, pozn. 538.

[2] V řečtině κληρος [kléros].

[3] Ariánský episkop Eusebios z Nikomedie bojoval už za císaře Kónstantina proti vyznání víry z Nikaie, a to různými dvorními intrikami proti největším zastáncům pravověří - tedy i proti Athanasiovi. Pokřtil Kónstantina Velikého na sklonku jeho života a pak ovlivňoval i jeho potomky. Byl to mimo jiné i on, kdo donutil papeže Liberia podepsat bludné vyznání víry a kdo bránil arianismus na říšských synodech. Umřel v r. 361.

[4] Sv. Athanasios musel opustit svou diecézi celkem pětkrát - dva útěky z toho byly za vlády Kónstantia II. Zde jde zřejmě o útěk, kdy Kónstantios nechal Athanasia na synodech v Arles (353) a Miláně (355) odsoudit. Athanasios byl tentokrát ve vyhnanství od r. 356 do r. 362. Athanasios se pravděpodobně jen krátký čas ukrýval u oné dívky, zbytek času byl schován u mnichů. Tam napsal také Život sv. Antónia.V roce 362 umřel Kónstantios II. a nastoupil Julianus Apostata. Athanasios se tak mohl vrátit. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 216/217, pozn. 542/543 a KALINKOWSKI, S., STAROWIESKI, M., Palladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 222, pozn. 473.

 

[RSS]

Přečteno 131x

další články