O adventní době

Hleďte, nejmilejší, nastává doba tak oslavovaná, doba slavnostní, jak říká Duch svatý; doba příhodná, den spásy, pokoje a smíření. Jako byla tato doba kdysi horoucně vytoužená tolika tužbami a úpěnlivými vzdechy starých patriarchů a proroků, s překypující radostí spatřená spravedlivým Simeonem[1] a vždycky tak slavnostně slavena Církví, tak ji máme i my navždy slavit se zbožnou myslí, s chválami a vděčností k věčnému Otci za milosrdenství prokázané v tomto tajemství. Příchodem svého Jednorozeného nám totiž poslal z nesmírné lásky k nám hříšníkům toho, který nás vysvobodil z tyranství a nadvlády Zlého, pozval nás do nebe, uvedl nás do nebeské svatyně, ukázal nám pravdu samu, poučil nás o správném chování, zasel semínka ctností, obohatil nás poklady své milosti, a posléze nás přijal za děti a dědice věcného života.

Tím, že si Církev každoročně připomíná toto tajemství, nás napomíná, abychom stále obnovovali památku na tak velkou lásku nám prokázanou. Rovněž nás Církev poučuje, že Kristův příchod neprospěl jen těm, kdo žili v době Spasitelově, ale že jeho síla je nám všem až dosud sdělována, jestliže chceme přijmout - za přispění svaté víry a svátostí - milost, kterou nám on zasloužil, a usměrnit podle ní své mravy v poslušnosti k němu.

Církev od nás stále žádá, abychom pochopili, že jako kdysi přišel na svět v těle, tak že je ochoten přijít k nám znovu v kteroukoli hodinu a v kterémkoli okamžiku - když ze své strany odstraníme překážky -, aby v našich myslích duchovně přebýval s hojnými milostmi.

Proto Církev jako nejdobrotivější matka, nanejvýš pečlivá o naši spásu, poučuje nás u příležitosti této doby hymny, chvalozpěvy a jinými hlasitými projevy a obřady Ducha svatého, jakým způsobem máme vděčně přijmout tak veliké dobrodiní a obohatit se jeho ovocem. Aby se naše mysl neméně tak připravila a vystrojila na příchod Krista Pána, jako kdyby měl zase přijít na svět. A otcové nás neučili jinak než on, jak slovy, tak příklady ze Starého zákona, abychom je následovali.

[Z pastýřských listů sv. biskupa Karla Boromejského, Acta Ecclesiae Mediolanensis, t. 2, Lugduni 1683, 916-917. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve, 1970.]

Od téhož autora:

Eucharistie přepodobňuje v Boha 

Související články:

Advent
Ladislav Pokorný: Adventní doba 
Ignát Zháněl: Mystérium Adventu  
Richard Špaček: O druhém příchodu Krista a jeho znameních
Cyril Jeruzalémský: O dvojím příchodu Ježíše Krista 
Bernard z Clairvaux: Přijde k nám Boží slovo
Augustin: Jan je hlas, Kristus je Slovo 
Guerric z Igny: Očekáváme Spasitele  
Hippolyt Římský: Dvojí příchod Krista  
Efrém Syrský: Bděte: znovu přijde!
Jan Tauler: Adventní píseň 

Poznámky:

[1] Srov. Lk 2,25n. Pozn. RTh.