Velká Terezie a Malá Arabka

Karmelitánské nakladatelství úspěšně pokračuje ve své edici Carmelitana, určené pro hlubší ponor do odkazu osobností karmelitánské spirituality. Díky této edici jsme se již mohli seznámit např. s osobnostmi sv. Alžběty od Trojice, sv. Jana od Kříže, sv. Edity Steinové, sv. Terezie z Los Andes a dalších. V roce 2015 se tato ediční řada rozšířila o další dva hodnotné tituly, s pořadovým číslem 9 a 10.

Antonio M. Sicari: Charisma Terezie z Avily

Od italského karmelitánského autora Antonia M. Sicariho (nar. 1943) jsme v Revue Theofil recenzovali již dva z jeho v češtině vyšlých titulů: Svatí Karmelu (2011) a Alžběta od Trojice (2011),[1] u nichž jsme oceňovali jak autorovu erudovanost, tak jeho schopnost psát čtivě a poutavě. A tyto atributy potvrzujeme i u autorova dalšího titulu.

A. M. Sicari neměl v úmyslu psát další z četných biografií o sv. Terezii, ani nechtěl pojednávat výlučně o nějakém aspektu jejího života či učení, např. o vnitřní modlitbě, ale pojal úmysl celkově pojednat o jejím charismatu, jak napovídá i český název knihy, a to v „širším kontextu". Ten kontext postihuje jak podtitul českého vydání: Kontemplace ve službě církvi, tak zejména název původního, italského vydání titulu: Contemplativi per la Chiesa: lʼitinerario carmelitano di S. Teresa dʼAvila (Roma 1983) - „Kontemplativní pro Církev: karmelitánská cesta sv. Terezie z Avily", a je jím sepjetí Tereziina povolání s Církví, tj. v Církvi a pro Církev. Autor tak začíná předestřením řeholního života a jeho krize v 16. století, která byla výrazně podnícena „protiřeholním" protestantským hnutím (1. kap.), pokračuje hledáním vlastního povolání sv. Terezie a krizí tohoto jejího povolání v jejím rozkročení mezi světem a Bohem (2.-3. kap.), které usmiřuje a sjednocuje „Bohočlověk" Ježíš Kristus (4. kap.), jenž ji v moci svého vzkříšení posílá pracovat na „pole Církve" (5. kap.), aby reformou karmelitánského řádu (6. kap.) měla podíl na reformě Církve v čase západní krize, způsobené reformací (7. kap.).

V další části knihy se pak autor věnuje právě reformě karmelitánského řeholního života (8.-9. kap.) a jejím specifikům z hlediska Tereziina učení. Z tohoto úhlu tak probírá evangelní rady poslušnosti (10. kap.), chudoby (11. kap.) a čistoty (12. kap.), kontemplaci a její vztah k blíženecké lásce (13.-14. kap.) a Tereziinu zakladatelskou činnost (15. kap.) a reformu karmelitánů (16. kap.). Knihu pak uzavírá shrnutí a na základě probíraných témat vyvození závěru i pro současnou dobu (17. kap.) a příjemným tematickým doplňkem této závěrečné kapitoly je navíc stať o „mariánském rozměru tereziánského Karmelu" .

Na Sicariho knize oceňujeme její silné prostoupení samotnými výroky sv. Terezie, což bylo i autorovým záměrem, které zasazuje „do určitého interpretačního a objasňujícího rámce" (s. 11), jenž je velice srozumitelný a čtivý a příznačný jistou lehkostí (ale nikoliv zjednodušeností či plytkostí). A i když je primárně určen pro formaci řeholníků (srov. „Úvod" na s. 11), najde v ní bez pochyb užitek „rovněž každý, koho uchvacují svatí, jež Bůh dává své církvi," (s. 11) při úsilí poznat „cestu, po níž kráčela karmelitka, která obnovila svůj řád a stala se učitelkou všeobecné církve" (tamtéž), neboť ačkoliv kniha není primárně zaměřena k pokrytí celého sledu biografických údajů světice, přesto předestírá srozumitelně a zároveň obsažně celou Tereziinu osobnost v její šíři i v kontextu jejích biografických dat i dějinných událostí.

Ukázka z knihy:

Antonio Maria Sicari: Mariánský rozměr tereziánského Karmelu 

Související články a texty sv. Terezie z Avily:

Štefan Senčík: Terezie z Avily - učitelka modlitby 1
Terezie od Ježíše: Pokora znamená chodit v pravdě
Terezie od Ježíše: Chci pro tebe, co jsem chtěl pro sebe
Terezie od Ježíše: Před Boží Velebností není nic skryto  
Terezie od Ježíše: Než tě spatříme tváří v Tvář  
Terezie od Ježíše: Žiji a přece nejsem živa   
Terezie od Ježíše: Výkřiky za bloudící 
Terezie od Ježíše: Ty jsi Král!
Terezie od Ježíše: Sonet

Pierre Estrate: Miriam - malá Arabka

Jako předposlední svazek z knižní edice Carmelitana (tím posledním je v tuto chvíli v loňském roce vydaný výběr karmelitána Conrada de Meestera Nejkrásnější texty Alžběty od Nejsvětější Trojice) se k nám dostává jedno ze zásadních pramenných děl karmelitánské spirituality, biografie podivuhodné, předloni svatořečené karmelitky Marie od Ukřižovaného Ježíše (1846-1878), vlastním jménem Mariam Baouardy, někdy též přezdívané jako „Malá Arabka", kterou sepsal její duchovní vůdce, člen kongregace Kněží Božského Srdce z Bétharramu Pierre Estrate (+1910). Nejde o první titul v českém nebo slovenském jazyce zabývající se osobou této světice. Péčí dvou vydavatelství o ní vyšly v porevolučním čase již dvě publikace[2], a premiérou v českém jazyce není dokonce ani tento konkrétní čerstvý titul. Spis Pierra Estrata již totiž v překladu Otta Alberta Tichého vyšel roku 1916 ve vydavatelství Josefa Floriana ve Staré Říši na Moravě[3] a ukázky z něj nejsou čtenářům Revue Theofil neznámé. A nyní se nám díky Karmelitánskému nakladatelství ve spolupráci s Karmelem sv. Josefa v Praze dostává do rukou jeho nový, současný překlad.

Obsahový rozdíl nového českého vydání oproti staršímu není velký: převážnou část v obou vydáních zabírá samotný životopis světice, který je v obou případech doplněn jejími dopisy, zápisky z jejích extází vč. hymnů a básně a krátkými biografiemi autora Mariina životopisu o. Estrata a Mariina zpovědníka o. Lazara od Kříže. Zatímco starší z překladů ještě k tomu obsahuje schválení Mariina životopisu jeruzalémským patriarchou Filipem M. Camesseiem, list o. Paillasa, generálního představeného Kněží Božského Srdce matce převorce k vydání životopisu a dále několik „mínění významných osobností o služebnici Boží", novější překlad je namísto toho doplněn pouze krátkým úvodem revizorky nového překladu, sr. Milady od Spasitele světa OCD a dále starší předmluvu zde nahrazuje aktuální předmluva od o. Jeana‑Gabriela Ruega OCD.

Sv. Marie (nověji: Miriam) je opravdu mimořádnou a podivuhodnou světicí. V době útoků na křesťanství a na víru, v době vzrůstajícího racionalismu a materialismu, který odmítal nejen Boží zázraky, ale i pouhou existenci Boha, „se právě skrze ni, která se označila jako ‚malé nic‘, Bůh rozhodl ohromit svět,", jak jinde píše o. Sicari[4]. V jejím životě se dály zázraky a události tak mimořádné (např. její snadné slézání stromů po špičkách větví, jako by to byly schody, a prozpěvování si na vrcholcích stromů, zázračné uzdravení smrtelné řezné rány v krku a péče Panny Marie o takto smrtelně zraněnou Marii, dočasné příznaky démonské posedlosti, stigmatizace ad.), že její hagiografové mají potřebu předem upozorňovat své čtenáře, aby je nepovažovali za přehnané nebo vybájené, jak pokračuje dále o. Sicari: „Zdůrazňujeme to proto, že nepochopíme-li to, vyprávění by se mohlo zdát příliš podivné a neuvěřitelné."[5] Podobný údiv nad Mariiným podivuhodným příběhem vyjadřuje i sr. Milada ve svém úvodu: „Četba knihy, kterou právě držíte ve svých rukou, je skutečně natolik fascinující a Miriamin příběh tak mimořádný a těžko uvěřitelný, že nám opravdu téměř na každé stránce může v mysli vyvstávat otázka: Je to vůbec možné?" (s. 9), a z toho důvodu věnuje, což je jistě užitečné, tento svůj úvod zejména pojednání o Mariiných nadpřirozených darech a zkušenostech, které v nás vyvolávají takový údiv. Vlastní Mariin životopis pak následuje s minimem vysvětlujících poznámek, což není újma. Tento životopis má velký duchovní náboj sám o sobě, neboť je odrazem velkého náboje samotné Marie. Karmelitánskému nakladatelství patří dík, že nám tento život velké světice zprostředkovává v novém, současném a čtivém překladu. Potřebujeme dnes takovéto světce a potřebujeme takovéto životopisy.

Související články - texty sv. Marie od Ukřižovaného Ježíše:

Hymny, jež zpívala ve vytrženích (1/3)
Hymny, jež zpívala ve vytrženích (2/3) 
Hymny, jež zpívala ve vytrženích (3/3) 
Jako přirozené světlo
Jako v matčině lůně
Moc Panny Marie  
Matkou Boží pro svoji pokoru  
Pravá zbožnost k Duchu svatému
U nohou Mariiných jsem nalezla život!
Žádného nebe pro vás, neobrátíte-li se

Poznámky:

[1] Dalším z jeho titulů v českém jazyce je Poselství Jana od Kříže (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2013), taktéž ze zmiňované edice Carmelitana, který rovněž vřele doporučujeme.

[2] Hans Rossi: Duha nad Svatou zemí, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1993; Amédée Brunot: Svetlo z Tábora. Mirjam - malá Arabka, Polypress, Levoča 1998. Kromě těchto titulů bylo dosud možné se se světicí seznámit i v různých hagiografických publikacích, jako např.: Antonio Maria Sicari: Svatí Karmelu, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2011, s. 177-194; Johannes Maria Höcht: Nositelia Kristových rán (stigmatizovaní), Slovo, Košice 1996, s. 73-78, ad.

[3] Petr Estrate: Život sestry Marie z Ježíše Ukřižovaného, Dobré dílo, Stará Říše na Moravě 1916.

[4] A. M. Sicari: Svatí Karmelu, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2011, s. 179.

[5] Tamtéž.