Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Poučení (Capita paraenetica)

Poučení (Capita paraenetica)

Evagrius Pontský, 11.10. 2023

Jedno z drobnějších děl starověkého propagátora mnišského života a výrazné osobnosti dějin mnišství Evagria Pontského (+399), dříve připisované sv. Nilovi, dnes však rozpoznané jako Evagriovo. Jedná se o soubor výroků a zásad, sice primárně určených mnichům, ale platných i pro kohokoliv usilujícího o pravdivou duchovnost, v jakémkoliv životním stavu.

evagrius-pontsky-001-vyr-men.jpg 

Úvod

Dílo Capita paraenetica („Kapitoly poučné") je částí ze souboru sentencí, tzv. gnóm, zachovaných pod jménem sv. Nila[1] († cca 430), v současnosti však připisovaných Evagriovi Pontskému (†399). Jde o v řeckém originále abecedně řazenou sbírku 24 poučení rázu přísloví, z nichž některá pochází přímo od autora, některá pak jsou převzata ze sbírek výroků připisovaných nekřesťanským autorům (Sextus, Kleitarchos, Pythagoras) a přizpůsobena křesťanskému kontextu. Podobné sbírky krátkých poučení se mezi křesťany ve starověku těšily velké oblibě a právě Evagrius výrazně přispěl k utváření tohoto literárního druhu v rámci křesťanství.

 

 

Poučení (Capita paraenetica)

1. Počátkem spásy je poznání sebe sama.

2. Je lépe naslepo vrhnout kámen než slovo.[2]

3. Buď vůči všem takovým, jakými chceš, aby všichni byli vůči tobě (srov. Mt 7,12).

4. Konej spravedlnost spíše činem než slovem.[3]

5. Zbožným není ten, kdo se slitovává nad mnohými, ale ten, kdo nečiní příkoří nikomu.[4]

6. Je lepší život s lůžkem z podestlané slámy, avšak prostý strachu, než mít lože ze zlata a strachovat se.[5]

7. Potěšením je ten z přátel, který posiluje duši.[6]

8. Boha uctívej činy, chval ho slovem a vzdávej mu čest myšlenkou.

9. Kněze činí rozumnost[7], způsob života a ušlechtilost[8].

10. Nejhorší věcí je otročit hanebným vášním.[9]

11. Ctnostem vyučuj slovem, ale hlásej je taktéž činem.

12. Považ, že vlastnění ctnosti není něčím prospěšným, ale něčím nezbytným[10].[11]

13. Ctíš-li zákon, budeš podle zákona žít.

14. Ten je cizincem, komu jsou cizí záležitosti tohoto světa.

15. Kdo závidí, ten škodí sám sobě[12]; kdo pak o druhém mluví zle, dochází zakoušení zlého od sebe samého.[13]

16. Nepochlebuj bohatému, ani ho nepopouzej.

17. Jako víno posiluje tělo, tak duši posiluje slovo Boží.[14]

18. Pokrmy užívám nikoli pro požitek, ale pro užitek.

19. Kdo se snaží zalíbit zástupům, stane se jim podobný.[15]

20. Především umrtvuji tělo.[16]

21. Ten je pracovitý, kdo nemá času nazbyt.[17]

22. Nepřijímej pouze vnější podobu křesťana, ale rovněž smýšlení[18] duše.[19]

23. Tupit bezúhonného je hříchem proti Bohu.[20]

24. Veliké nebezpečí vzchází z uší a jazyka.[21]

 

Použitá literatura:

 

[Evagrius Pontský: Capita paraenetica (řec. Κεφαλαια η παραινεσις; někdy též uváděno jako Paraeneticus nebo Spiritales sententiae per alphabeticum dispositae, I, 1-24, v moderních edicích též jako Gnomica I). Na základě řeckého znění (J.-P. Migne: Patrologia graeca, LXXIX, Paris 1865, sl. 1249-1252; Spiritales sententiæ per alphabet. disp., 1-24 /Maxims 1/) a polského překladu (Ewagriusz z Pontu: Pisma ascetyczne, tom 2, Kraków 2008, s. 259-260) a s přihlédnutím k překladům latinskému (in: PG LXXIX, sl. 1250-1251) a anglickému (Spiritales sententiæ per alphabet. disp., 1-24 /Maxims 1/, přel. L. Dysinger) přeložil a úvodem a poznámkami pod čarou doplnil Lukáš Drexler.]

 

Více o Evagriovi Pontském

 

Od téhož autora:

Komentář k Modlitbě Páně  

 

Související články:

Palladios: Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi  
Jan od Kříže: Duchovní výstrahy 

 

Poznámky:


[1] Srov. J.-P. Migne: Patrologia graeca, LXXIX, Paris 1865.

[2] Srov. Sextus, 152; Kleitarchos, 28; Pythagoras, 7.

[3] Srov. Sextus, 606.

[4] Srov. Kleitarchos, 6.

[5] Srov. Pythagoras, 29.

[6] V kodexu Vaticanus Barberinus gr. 515 je poněkud jiné znění výroku: „Milým je ten z přátel, který neničí duši."

[7] Řec. φρονησις [fronésis] - jedna ze čtyř kardinálních ctností.

[8] Řec. ευγενεια [eugeneia], které doslova znamená „urozenost"; lat. překlad in Migne, J.-P.: Patrologia graeca, LXXIX, sl. 1250, překládá jako morum integritas - „integrita mravů", „mravní bezúhonnost".

[9] Srov. Sextus, 75a; Pythagoras, 21.

[10] Kodex Vaticanus Barberinus gr. 515 přidává na konci: „... i tím, co převyšuje to, co je nezbytné."

[11] Srov. Kleitarchos, 138.

[12] Kodex Vaticanus Barberinus gr. 515 připojuje na tomto místě řecký výraz κοσμον [kosmon], který posouvá význam této věty následně: „Kdo závidí, přispívá ke ztrátě svého souladu."

[13] Srov. Sextus, 477.

[14] Srov. Pythagoras, 90, Sextus, 413.

[15] Srov. Sextus, 534.

[16] Srov. Sextus, 71a.

[17] Srov. Kleitarchos, 83.

[18] Řec. φρονημα [fronéma] - „smýšlení", „rozum", „rozumnost".

[19] Srov. Sextus, 462; Pythagoras, 54.

[20] Srov. Sextus, 194.

[21] Srov. Kleitarchos, 144c.

 

[RSS]

Přečteno 1141x

další články