Evagrius Pontský, 14.12. 2020
Český překlad poměrně stručného, ale hutného výkladu modlitby "Otče náš" od Evagria Pontského (+399), který se dochoval v koptském znění v katéně k Matoušovu evangeliu. I tak drobný text ve své silné obsažnosti může být inspirujícím svědkem myšlení a spirituality raného křesťanství, který nás může nejen informovat o starověké duchovnosti, ale i formovat tu naši současnou a přibližovat nás k spásnému duchovnímu prameni, jakým je apoštolská tradice.
Evagrius Pontský (†399), výrazná postava starověkého mnišství a křesťanské spirituality vůbec, se ve více svých dílech zabýval tématem modlitby v jejích různých formách i v její podstatě. Stěžejním dílem na toto téma je jeho pojednání známé pod názvem De oratione („O modlitbě"), které však neobsahuje explicitní komentář k Modlitbě Páně. Ten, byť poměrně stručný, se do dnešních dnů dochoval v koptské tradici v rámci katény k Evangeliu Matoušovu[1]. Jej nyní přinášíme ve dvou alternativních českých překladech, z nichž první vychází z překladu oné katény učiněného německým znalcem Evagriovy spirituality Gabrielem Bungem a druhý, spíše pracovní překlad biblisty Júlia Pavelčíka, je proveden přímo z koptského textu dané katény.
Svatý Abba Evagrius komentuje modlitbu, která se nachází v Evangeliu sv. Matouše, „Otče náš, jenž jsi v nebesích" následujícím způsobem:
Mnozí, a to větší než my, hovořili o této modlitbě. Rovněž my, usilujíce o dosažení jejich cíle a následujíce jejich učení, chceme o ní hovořit kvůli milosti, která spočívá v každém slově této posvátné modlitby. Nakolik jí obětujeme veškerou naši pozornost, je s to přivést člověka zpět k jeho prvotní přirozenosti[2]. Toto je ona:
Otče náš, jenž jsi v nebesích
Toto slovo je adresováno těm, kteří prodlévají v důvěrnosti s Bohem, jako syn v náruči Otce[3].[4]
Posvěť se Jméno Tvé
To znamená: nechť je posvěceno mezi námi, tím, že pro naše dobré činy bude velebeno národy, které budou říkat: „Hleďte, toto jsou opravdoví služebníci Boha!"
Přijď království Tvé
Královstvím Božím je Duch Svatý. Prosíme, aby Jej na nás seslal.
Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi
Vůle Boží je spásou pro každou rozumovou duši. Prosíme o to, aby to, co se uskutečňuje mezi nebeskými mocnostmi, se naplnilo taktéž na zemi.
Chléb náš zítřejší dej nám dnes
Chléb náš zítřejší[5], to jest Boží dědictví. Prosíme nyní, aby nám již dnes dal jeho závdavek, to znamená, aby Jeho láska byla zakoušena již v tomto eónu a aby v nás roznítila horoucí touhu.
A odpusť nám naše viny
Odpuštění hříchů vede k osvobození od žádostivosti a posiluje duši proti hříchu a také působí, že se sami staneme laskavými, jak nás učí následující slova:
Jako i my odpouštíme našim viníkům
Odpuštění našim viníkům způsobuje, že neživíme zlé myšlenky vůči těm, kteří se na nás hněvají.
A neuvoď nás v pokušení
To znamená, abychom se nepoddali pokušení, bez vůle Boha.
Ale zbav nás od zlého
To znamená, aby nám Bůh, zlíbí-li se mu uvést nás v pokušení, dal sílu, abychom pokušení nepodlehli a nenavraceli se k němu.
Neboť Tvá je Moc
To znamená Syn.
I Království
To znamená Duch Svatý.
Na věky věků. Amen.
[Z polského překladu in: Gabriel Bunge: Ewagriusz z Pontu - mistr życia duchowego, Kraków 2001 (orig.: Das Geistgebet. Studien zum Traktat „De Oratione" des Evagrios Pontikos), s. 94-96, přeložil, poznámkami pod čarou doplnil a úvod napsal Lukáš Drexler.]
Svatý abba Evagrius vykládá modlitbu, která je v Evangeliu podle Matouše, totiž „Otče náš, jenž jsi na nebesích":
Je sice mnoho co říct o této svaté modlitbě a (, co se toho týče,) již to učinili větší (lidé) než my, my však, sledujíce jejich záměr[6] a učení[7], budeme také ve stručnosti hovořit k vaší lásce[8] skrze milost, která (je) v každém z těch slov, jež (jsou) v této svaté modlitbě, schopné[9] přivést člověka k jeho prvotní přirozenosti[10], jestliže jí náležitě[11] věnujeme (svoji) pozornost.
Toto je ona:
Otče náš, jenž jsi v nebesích.
Toto slovo náleží těm, kteří jsou důvěrní[12] v přítomnosti Boha,[13] (tak) jako je Syn v náruči[14] svého Otce.
Ať se posvětí tvé Jméno.
To znamená, aby se posvětilo jeho Jméno mezi námi[15] tím, když mu národy[16] vzdávají slávu pro naše dobré skutky a říkají:[17] „Hle, toto jsou vpravdě služebníci Boha."
Ať přijde tvé království.
Královstvím Božím je Duch Svatý, (a) my prosíme, aby ho na nás seslal.
Tvá vůle[18] nechť se stane jako v nebi, tak i na zemi.
Vůlí Boží je spása každého rozumného[19] tvora; to, co existuje mezi duchovními[20] mocnostmi, které jsou v nebi (tj. nebeskými), je tím, oč také my prosíme, aby se nám stalo na zemi.
Chléb náš zítřejší[21] dej nám dnes.
To znamená: Chléb náš zítřejší je dědictví[22] Boží, (a) my prosíme nyní, aby nám závdavek (toho dědictví) dal dnes, to znamená, aby se sladkost[23] (toho dědictví) i jeho touha[24] stala v hojnosti mezi námi[25] (již) v tomto věku[26].
A odpusť nám naše viny.
Odpuštění hříchů je osvobozením od vášní[27] a silou duše[28] proti hříchu a sladkostí[29] k sobě navzájem, jako nám říká to slovo, které následuje[30] po tomto, totiž:
jako i my (jsme ti, kteří) odpouštíme sobě navzájem:
Odpuštění našim viníkům je nepamatování[31] si zloby[32] proti těm, kteří nás přivádějí k hněvu[33].
Neuveď nás v pokušení[34]:
to znamená, abychom nevydali sebe sama pokušením bez vůle[35] Boha.
Ale zachraň nás od zlého:
to znamená, zlíbí-li se našemu Bohu uvést nás v pokušení, aby nám dal sílu nepadnout v něm[36] ani se k němu nevrátit[37].
Neboť tvá je moc,
tj. Syn,
i království,
které je Duch Svatý.
Na věky věků.
[Z koptského textu (in: P. de Lagarde: Catenae in Evangelia Aegyptiacae, Göttingen 1886, s. 13-14) přeložil Július Pavelčík.]
Tertulián: Modlitba je duchovní oběť
František z Assisi: Výklad Otčenáše
Bonaventura: Buď člověkem modlitby!
Jan Zlatoústý: Modlitba je světlem duše
Palladios: Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi
Theodor z Mopsuestie: Modlitba Páně je pravidlem našeho života
Chromatius z Akvileje: Modlitbu Páně vyznávejme nejen ústy, ale svým životem!
Barsanufius z Gazy: Trápíš se a máš soužení? Volej Ježíše, kterého máš blízko
Ewa Wipszycka: Antropologie sv. Antonína Poustevníka a askeze
Didaché - Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly
Ambrož Milánský: Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby
Ignatij Brjančaninov: Poučení o modlitebním pravidle
Archimandrita Georgios (Kapsanis): Modlitba Páně
Origenes: Zač se modlit především?
[1] Tiskem vydáno in: P. de Lagarde: Catenae in Evangelia Aegyptiacae, Göttingen 1886, Evagriův komentář se nachází na s. 13-14.
[2] Tj. k přirozenosti, jakou měl člověk před pádem do hříchu.
[3] Srov. J 1,18.
[4] Srov. též Evagriovo: „Kdo miluje Boha, ten s Ním ustavičně rozmlouvá jako s Otcem, odrážeje jakoukoliv zlovolnou myšlenku." (De oratione, 55)
[5] Evagrius zde navazuje na tradici patristického výkladu řeckého výrazu επιουσιος [epiúsios] obsaženého v modlitbě Otče náš, který křesťané už od nejstarších dob chápali nejen doslovně jakožto každodenní pozemské potřeby a prosbu o ně, ale i duchovně a eschatologicky (např. Origenes, Pseudo-Atanáš, Jan Damašský), byť sám Evagrius zde nezvýrazňuje eucharistický aspekt, jak je tomu u mnoha dalších starokřesťanských autorů (např. Cyprián, Tertullianus, Cyril Jeruzalémský, Řehoř z Nyssy, Augustin, Jan Damašský).
[6] Řec. skopos.
[7] Dosl. „záměr a učení oněch (lidí)".
[8] Řec. agapé.
[9] Řec. hykanos.
[10] Řec. fysis.
[11] Řec. kalos, také: „dobře".
[12] Řec. parrésia.
[13] Nebo: „před Bohem".
[14] Neboli „v lůně" (srov. J 1,18).
[15] Nebo: „v nás".
[16] Nebo: „pohané" (ethnos).
[17] Dosl. „v jejich (totiž národů) vzdávání slávy jemu".
[18] Dosl. „to, co ty chceš".
[19] Řec. logikon.
[20] Řec. noéros, také: „rozumový".
[21] Dosl. „chléb zítřka".
[22] Řec. kléronomia.
[23] Lze i: „dobrota", „dobrotivost".
[24] Zřejmě: „touha po něm".
[25] Lze i: „v nás".
[26] Koptské eneh.
[27] Řec. pathos.
[28] Řec. psyché.
[29] Lze i: „dobrota", „dobrotivost".
[30] Dosl.: „přichází".
[31] Nebo: „nevzpomínání si na" nebo snad i: „nepřipomínání si".
[32] Řec. kakia.
[33] Nebo též: „rozčilují".
[34] Řec. peirasmos.
[35] Lze i: „mimo vůli".
[36] Zřejmě ve smyslu „nepodlehnout mu".
[37] Lze i: „ani ho nepopřít", nebo: „ani ho odmítnout", ve smyslu: pokud Bůh na nás dopustí pokušení, ať nám dá sílu toto pokušení neodmítnout, ale (naopak) ho přijmout (srov. k tomu Jk 1,12).
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.