O rození Slova Otcem

„Kde totiž Otec rodí Syna, tam je přítomné ‚nyní‘. Ve věčném rození, tam kde Otec rodí Syna, duše počala existovat a byl do ní vtištěn obraz Božství."

(Kázání 50)

„Bůh dává sebe sama na způsob rození, neboť ono je Jeho nejušlechtilejším dílem (mohla-li by v Něm jedna věc být šlechetnější než druhá!), v něm má On veškerou svoji radost. (...) Bůh má celou svoji radost v rození a proto v nás rodí svého Syna, abychom i my měli v tomto plnou radost a spolu s Ním zároveň rodili toho samého přirozeného Syna. Neboť Bůh má veškerou svoji radost v rození a proto se rodí v nás, aby byla její plnost v duši a my v Něm."

(Kázání 59)

„Bůh jakoby rodící žena zrodil před věky svého jediného Syna, stejně jako Jej rodí i nyní i před věky. Jak říká jistý Mistr, On leží jakoby v kolébce v každé dobré duši, která vyšla ze sebe samé a zůstává v Bohu. Toto rození je Jeho poznáním sebe samého, které před věky vyšlo z Jeho Otcovského Srdce a ve kterém nachází celou svoji rozkoš. Všechno též, co může učinit, se vyčerpává v tomto poznání ustavujícím Jeho rození a On nic nehledá mimo sebe. Celou svoji rozkoš nachází v Synu a miluje jedině Jeho, jakož i vše to, co se v Něm nachází, poněvadž Syn je Světlem, které od věků zářilo v Jeho Otcovském Srdci. Aby tam bylo možné dojít, musíme se od světla přirozeného povznést ke světlu milosti, a v něm vzrůstat až k tomu, kterým je sám Syn. Tam nás Otec miluje v Synu Láskou, kterou je Duch Svatý (je třetí Osobou), Láskou, která nás zrodila před věky, v okamžiku zrození Syna, jako jejich vzájemná Láska - Otce a Syna.

Týž Mistr říká: Někdy rozvažuji o slovech, jaká anděl adresoval Marii: Buď zdráva, milosti plná (Lk 1,28). K čemu by mi bylo, že Maria byla plná milosti, kdybych jí nebyl naplněn i já?‘ A k čemu by mi bylo, že Otec rodí svého Syna, kdybych Jej nerodil i já? Bůh rodí svého Syna v dokonalé duši, v ní On spočívá jako v kolébce, a činí tak proto, aby Ho ona následně rodila ve všech svých skutcích. V souvislosti s tím jistá pohanská dívka řekla o Josefovi, synu Patriarchy: ‚Viděla v něm nikoli člověka, ale Boha, neboť Ten září ve všech jeho skutcích‘ (Gen 39,23). Tudíž musíme být sjednoceni se Synem láskou Ducha Svatého a skrze Syna poznávat Otce, milovat sebe v Něm a Jeho v nás Jejich vzájemnou láskou."

 (Kázání 75)

[Z polského vydání: Mistrz Eckhart: Kazania, Poznań 1986, s. 312, 350, 420-421, vybral a přeložil Lukáš Drexler.]

Mistr Eckhart - životopis

Od téhož autora:

Marie a Marta 
Návod k vidoucímu životu 
Rozením Ježíše se duše stává plodnou ženou  
Boží přítomnost v člověku

Související články:

Tomáš Akvinský: O trojím rození  
Lev Veliký: Řeč na Narození Páně  
František Saleský: List o narození Páně  
Daniel von Czepko: U jesliček Kristových 
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století  
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti   
Hans Urs von Balthasar: Kenotický trojjediný Bůh  
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...  
Origenes - Jeroným: Syn z Otce - Bůh z Boha, Světlo ze Světla 
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Aelred z Rievaulx: Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně  
Pavel Evdokimov: Žena je orantou ve znamení Přímluvce  
Hans Urs von Balthasar: Syn je vzorem i cílem světa  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý  
Řehoř Veliký: Ten, který je věčný, se ukázal v čase   
Jan od Kříže: O Slovu Božím - Del Verbo divino  
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha  
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"  
 John Saward: Bohorodička jako Svatyně  
Trans Trojice anathematem polyamorie  
Láska plodí milovaného i milujícího  
Johannes Franke: Synovství Boží  
Marian Zawada: Rodinnost Boha  
Lukáš Drexler: O kontemplaci