Bible

Český čtenář má k dispozici z poslední doby přinejmenším dvě všeobecná uvedení do Bible, Písma svatého.[1] Nakladatelství Grada přispělo k těmto titulům vydáním překladu útlé knížky s názvem Bible od německé starozákonní teoložky Gerlinde Baumann(ové).

Kromě úvodu a závěru obsahuje kniha čtyři kapitoly. V kapitole s názvem „Bible a její vznik" čtenář najde v její první část některé základní věcné informace ohledně Bible (např. co to je Bible, její jazyk a překlady apod.). Ve druhé jsou pak uvedeny stručné charakteristiky starozákonních a novozákonních knih. Ve třetí se autorka zabývá Biblí jako kanonickým textem židovským a křesťanským a vzájemným vztahem těchto dvou jejích částí. 

Následující kapitola „Bible a její svět" zasazuje Bibli do historicko-politického, sociálního a náboženského kontextu doby, resp. dob, v nichž její jednotlivé části byly napsány. Následně poukazuje na rozdíl mezi biblickým a moderním pojetím světa s důrazem na přiblížení biblického obrazu světa, který je zásadním způsobem charakterizován a formován spojením Boha a kultury.

Výkladu Bible je věnována další kapitola, kde je čtenář nejdřív seznámen se specifiky židovského a křesťanského výkladu v jeho trojí podobě: ortodoxní, protestantské a katolické. V stručnosti jsou zde představeny také dva protipóly v přístupu k Bibli, na jedné straně kritický přístup a historicko-kritické zkoumání Bible, na druhé straně přístup biblistický a fundamentalistický. V následující části autorka vcelku obšírně probírá problematiku toho, jestli je Bible srozumitelná každému člověku, nebo pouze úzké skupině odborníků. Uvádí přitom různá stanoviska k této otázce z dějin židovstva a křesťanstva od starověku až po současnost.

V poslední kapitole její první části nacházíme čtenářsky vděčné téma „temných stránek" Bible, přičemž autorka klade důraz na dobovou podmíněnost příslušných textů, poukazuje v této souvislosti také na pojetí Boha zvlášť ve Starém zákoně a nutnost číst a vnímat Bibli v celku, tzn. v souvislosti s jejími ostatními „pozitivními" výpověďmi. Jednoznačně zdůrazňuje, že biblické texty nelze používat jako ospravedlnění a oprávnění lidského násilí současnosti.[2] K problematice tzv. antijudaistických tendencí v Novém zákoně[3] kromě jejího stručného nastínění autorka ukazuje jednak na původ křesťanství v judaismu a také na skutečnost, že výroky, které mohou být vnímány jako antijudaistické, jsou spíše projevem pozitivního vymezování se křesťanství vůči judaismu v prvním století po Kr., přičemž jako konkrétní příklad v této souvislosti uvádí Janovo evangelium. Ve třetí části ohledně námitky proti‑ženského charakteru Bible autorka uvádí její negativní (např. žena odpovědná za první hřích), ale i pozitivní (např. silné vzorové příklady biblických žen) aspekty. Také se věnuje několika různým anti- ale i pro-feministickým výkladům, které nemusí odpovídat (duchu) samotného biblického textu. Myšlenka, kterou v této souvislosti uvádí, se dá aplikovat i na jiné problémové oblasti, související s biblickým textem: „Účinek biblických textů je dán hlavně tím, jak se s nimi zachází, s jakým úmyslem jsou čteny a interpretovány. Tak může být Bible používaná jako nástroj utlačování žen, k čemuž dlouho docházelo především v křesťanství. Bibli však lze chápat i jinak. Pokud vedou interpretaci Bible texty jako Genesis 1,26-28 o mužské či ženské podobě Boha nebo Galatským 3,28 o rovnosti mužů a žen, lze z mnoha biblických textů získat pozitivní, osvobozující impulsy."[4] (s. 78)

Celkově lze knížku od Gerlinde Baumann(ové) hodnotit jako zajímavou a přístupnou pro nejširší čtenářské publikum zájemců o první informace o Bibli.[5] Především by ale měla být chápána jako impuls k dalšímu hlubšímu a podrobnějšímu čtení a studiu Bible.

Od téhož autora:

Bible
Kniha Zjevení
Zjevení Janovo
O marnotratném otci
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
Evangelium podle Jana 
Číst Bibli zase jako Bibli 
Úvod do Nového zákona
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše 
K bohatým v Jakubovom liste 
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla 

Související články:

Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?   

Poznámky:

[1] Vlková, G.I., Slovo Boží a slovo lidské. Všeobecný úvod do Písma svatého, Olomouc: VUP, 2004. Mackerle, A., Bible. Mnoho hlasů, jedno slovo, Brno: Cesta, 2008.

[2] „Každá doba a každá kultura zná své vlastní formy a struktury násilí. Biblické texty nás mohou podnítit k tomu, abychom se v kontrastu s nimi zabývali ‚jinakostí‘ dnešního násilí a hledali vlastní odpovědi na naše specifické problémy spojené s násilím." (s. 68)

[3] K podrobnějšímu náhledu na tento problém odkazujeme čtenáře na dokument Papežská biblické komise, Židovský národ a jeho svatá Písma v křesťanské Bibli, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2004, zvlášť s. 109-140; a také na monografii Prudký, M., Zvláštní lid Páně: křesťané a Židé, Brno: CDK, 2000, zvlášť s. 48-90.

[4] Tučné zvýraznění autor recenze.

[5] Je jen škoda, že český překlad na nemálo místech trpí terminologickými a věcnými nesrovnalostmi. Např. používá tvar „esenci" místo „esejci" nebo „eséni"; místo „pastýřské listy" (s. 24) se používá tvar „pastorální"; s. 24, třetí odstavec zdola má být „ve formálním smyslu" (na listu); na s. 27 mluví o třech „zmíněných" knihách, které nebyly přijaty do kánonu, předtím však uvádí jen dvě; na s. 30 se říká, že „existují pouze tři různé formy" kánonu (židovská, katolická a protestantská) - úplně jsou opomenuty východní církve; atd.