Páté tajemství růžence: Korunování Panny Marie

„Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Byla v jiném stavu a křičela v bolestech a v mukách před porodem." (Zj 12,1-2)

O tajemství korunování Matky Boží hovoří 12. kapitola knihy Zjevení. Boží slovo se nás ptá, zda máme o tom, co je velké, co je hodné královské koruny, stejné představy jako Bůh. Jestli vnímáme velikost i nepatrnost stejným způsobem, jako je vnímá Bůh.

Máme tu nádherný obraz ženy, která je těhotná, která předává život, která je matkou - a právě tohle neobyčejné dílo - mateřství, předávání života - považuje Bůh za hodné nejvyšší koruny. Tato koruna je přiznána, toto vyvýšení je potvrzeno i přesto, že tu má své místo zakoušení bolesti, nářek a utrpení. Vždyť takové vyvýšení zakusil i sám Kristus - přišlo právě skrze kříž. Sláva člověka se od Boží slávy neliší, člověk, jenž bude obdařen královskou důstojností v nebi, usedne s Kristem na jeho trůn. Pán Ježíš o tom mluví v knize Zjevení: „Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn" (Zj 3,21).

Často se ženeme za věcmi, které nám připadají jako korunování našeho úsilí.

Je dobré se ptát, co si o tom všem myslí Pán Bůh.

Není to tak, že jiná sláva je určena Kristu a jiná určena lidem; jiná koruna pro Krista a jiná pro lidi. Stejná logika, která Ježíše přivádí do slávy zakoušením ponížení, je dokonale zjevná v životě Marie - ta, jež byla služebnicí Páně a nyní je ze svého ponížení, pokory, poslušnosti a nepatrnosti vyzdvižena na trůn, se stala královnou andělů.

Často se honíme za různými věcmi, které nám připadají velké a důležité, zdají se být korunováním našeho života a všemožného úsilí. Máme dojem, že bez nich, bez jejich dosažení nebudeme nikdy spokojení, nebudeme šťastní. Je dobré se ptát, co si o tom všem myslí Pán Bůh: zda nás tyto věci, o něž tolik stojíme, za nimiž se honíme, opravdu korunují i v jeho očích.

[Grzegorz Ryś: Różaniec, 2018. Český překlad převzat s laskavým souhlasem nakladatelství Paulínky z knihy: Grzegorz Ryś: Rozjímavý růženec, Praha 2020, s. 89-90.]

Od téhož autora:

Milosrdenství je radikální zdarmadanost 
Proč jsou rány vzkříšeného Krista nezhojené?     

Související články:

Wincenty Granat: Tělesné nanebevzetí Panny Marie  
Józef Kudasiewicz: Marie Nanebevzatá nám ukazuje cestu i cíl 
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve  
Marian Matusik: Panna Maria a modlitba růžence jsou pro satana nepřekonatelné hrozby  
Vyvýšena i se svým tělem do nebeských paláců 
Kolda z Koldic: Povýšena nad anděly