Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 56 - O Julianě; O Hippolytovi

Historia Lausiaca 56 - O Julianě; O Hippolytovi

Palladios, 26.12. 2009

Po sv. Athanasiovi Alexandrijském v předešlé části jsou v Palladiově (cca 363-430?) díle "Historia Lausiaca" zmíněny další dodnes známé osobnosti křesťanského starověku: velký teolog Origenes (cca 185-253) a autor mnoha spisů Hippolyt Římský.

  

O Julianě

LXIV. V Kaesarei Kappadocké byla jiná panna - Juliana[1]. Prý to byla velmi učená a důvěryhodná žena. Vzala k sobě spisovatele Órigena[2], když uprchl při vzpouře pohanů[3]. Měla ho u sebe na vlastní náklady po dva roky. Také se o něj starala. Zprávu o tom jsem nalezl napsanou ve velmi staré knize veršů. Byla napsána Órigenovou vlastní rukou: „Nalezl jsem tuto knihu mezi věcmi Juliany, panny v Kaesarei, když jsem byl u ní ukryt. Říkala, že ji má od samého Symmacha[4], překladatele Židů."

O ctnostech těchto žen jsem mluvil s hlubším úmyslem, abychom poznali, že nejrůznější cesty jsou prostředky růstu, když to chceme.

 

O Hippolytovi

LXV, 1. V jiné knize dávno napsané a nesoucí jméno Hippolyta[5] - muže, který znal apoštoly - jsem nalezl toto vyprávění.

V městě Korintě[6] žila jedna velmi přitažlivá panna z urozeného rodu, která se zaslíbila panenství. Jednou během pronásledování ji předali pohanskému[7] soudci jako tu, která se rouhala dobám a císařům[8] a také tupila samotné modly. Zároveň však ti, kdo o ní šířili tyto věci, neustále vypravovali o její kráse. 2. Soudce byl chlípný, jako kůň natahoval uši při těch pomluvách a ochotně naslouchal těm, kdo o tom mluvili.[9] Vyzkoušel každou lest, aby ji svedl. Nakonec se rozzuřil, ale místo toho, aby ji odsoudil k mučení nebo ke smrti, raději ji dal do nevěstince[10] a nařídil jednomu z tamních správců: „Vezmi si tuto ženu a plať mi za její pronajmutí tři mince denně." On ji mohl za dohodnutou částku předat komukoliv, kdo si ji chtěl užít. A to tam byl onen smilný druh lovců žen, kteří navštěvují taková místa. Když zaplatili onu drobnou částku, namlouvali jí to, co měli na mysli, aby ji obelstili. 3. Ale ona je snažně prosila a naléhavě žádala: „Mám vřed na skrytém místě, který vydává nepříjemný zápach. Bojím se, že se vám znechutím. Omilostněte mě na několik dní a je možné, že mě budete moci mít zadarmo."

Během těch příštích dnů vroucně prosila Boha ve svých modlitbách. Bůh poznal její ctnost a vnukl jednomu mladému muži, který plnil jakousi úřednickou službu[11] a měl krásné smýšlení i krásné vzezření, aby umřel mučednickou smrtí. Když byl večer, předstíral prostopášnost, šel za správcem, zaplatil mu pět mincí a řekl: „Dovol mi s ní zůstat celou noc."

4. Když vstoupil do skryté místnosti, řekl jí: „Vstaň a zachraň se." Vysvlékl ji, převlékl do vlastních šatů, košile, tuniky a všeho svého mužského oblečení. Řekl jí: „Zakryj se úplně celá koncem pláště[12] a dostaň se odtud." Zapečetila se znamením kříže.[13] Vyšla takto neposkvrněná a s nedotknutou čistotou.

Druhého dne celá událost vešla ve známost. Onen mladý muž byl zatčen a předhozen šelmám. Tak byl démon zahanben, protože ten mladý muž dosáhl dvojího mučednictví - jednou za sebe a jednou za tu blaženou ženu.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 
Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe 
Historia Lausiaca 53 - O amma Talis a Taór; O panně a mučedníku Kollúthovi 
Historia Lausiaca 54 - O Melanii Mladší
Historia Lausiaca 55 - O Pammachiovi; O Athanasiovi a mladé panně 

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

Poznámky:


[1] O Julianě se zmiňuje i Eusebios. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 217, pozn. 546.

[2] Jde o Órigena (asi 185-253), velkého teologa a biblistu, který měl ohromný vliv na křesťanské myšlení. Narodil se kolem roku 185. Už v osmnácti letech byl vyvolen za mistra alexandrijské katechetické školy a tuto funkci zastával mnoho let. Byl to vynikající muž a velmi plodný spisovatel. Dokonce si dovolil vkomponovat do svého učení i Platónovu filozofii. Snad proto upadl do některých dogmatických omylů (přestože on sám si celý život přál zůstat pravověrný). Zemřel v Tyru v roce 253.

[3] Doslova „při vzpouře Řeků". Zřejmě jde o nepokoje v Alexandrii za Caracally v r. 215, kdy Órigenés prchl z Alexandrie. Srov. KALINKOWSKI, S., STAROWIEYSKI, M., Paladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 224, pozn. 477 a KROTTENHALER, S., Des Palladius von Helenopolis Leben der Heiligen Väter, Mnichov 1912, s. 118, pozn. 1.

[4] Symmachos byl židovský překladatel hebrejské bible do řečtiny. Z jeho překladů těžil i Órigenés při svých výkladech.

[5]Je tímto Hippolytem známý Hippolytos z Říma (zemřel r. 235)? Pokud ano, pak pojem ‚ten, který znal apoštoly‘ musíme chápat obrazně jako ‚ten, který znal dobře apoštolské období, který žil téměř v jejich době‘." MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 218, pozn. 550.

[6] Korint bylo město na severovýchodě Peloponésu; v roce 146 před Kristem zničeno Římany, roku 44 obnoveno Caesarem - byl tu velký přístav, trh, pohanská svatyně... Roku 395 dobyl město Alarich.

[7] Ελλην [Hellén] - „pohanskému" - doslova „řeckému".

[8] V řečtině βασιλεις [basileis] - může to ale znamenat i  „lidem pracujícím v císařských úřadech".

[9] Jr 5,8.

[10] V řečtině πορνειον [porneion]. „Vskutku bylo jednou z forem mučení dívek, že byly umístěny do nevěstince. Stal se z toho však i určitý literární prvek a musíme tak být velmi opatrní při hodnocení věrohodnosti takových příběhů." KALINKOWSKI, S., STAROWIEYSKI, M., Paladiusz - Opowiadania dla Lausosa, s. 225, pozn. 481.

[11] Agens „in rebus" pracující pro „magister officiorum". Srov. Tamtéž, s. 226, pozn. 482.

[12] Bylo zřejmě zvykem, aby se muži odcházející z nevěstince zakrývali pláštěm. Asi proto, aby nebyli poznáni. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 218, pozn. 555 a KALINKOWSKI, S., STAROWIEYSKI, M., Paladiusz - Opowiadania dla Lausosa, s. 226, pozn. 483.

[13] V řečtině κατασφραγισαμενη [katasfragisamené]. Doslova „zapečetila se" - musíme to ale chápat v křesťanském smyslu, tedy: „poznamenala se".

 

[RSS]

Přečteno 340x

další články