Znalost Krista

Nejhorší nevědomost je nevědět o Kristu. Po celý život zůstává malým člověkem ten, kdo se nepovznese ke Kristu.

Nejhlubší temnotou kráčí, kdo žije bez Krista. Znalost Krista je zdravím duše.

*

Po vyjití z panenského lůna naplňuje Kristus svým světlem celý svět. Toto světlo má svítit všem, avšak pochopí je pouze ti, kdo touží po jasnosti věčného světla, která již nebude zastíněna žádnou nocí.

*

Kristus je tvým sluncem. Hleď, aby ti nikdy nezapadlo!

Den je v duši, v níž prodlévá Kristus; noc, tmavá noc, je tam, kde není Krista.

Kde je pravá víra, tam je veškerý půvab a radost pravého světla.

Kde je věrně zachovaná nevinnost a osvědčená horlivá snaha po ctnostech a jasnost čistého svědomí, tam je zářivé poledne duše, tam se sedí s Kristem u hostiny.

*

Krista uchopíš jenom vírou. Kristus nechce tvé peníze, on hledá tvou víru. Více než peníze u něho platí tvá víra.

*

Na křídlech duše zaleť vzhůru, vzhůru nad hřích a hříšnou žádost, chceš-li se dostat ke Kristu.

Jak máš hledat Krista?

Ne těkavě a ledabyle, nýbrž se svatým násilím, jak to učinila nevěsta ve Velepísni, která pravila: „Nalezla jsem toho, jehož miluje má duše; uchopila jsem ho, a už ho nepustím."[1] Nalezla jej ve víře. Ve vnitřní modlitbě, v tichém rozjímání a patření jej držela a nepustila.

Kristus je milost, život a vzkříšení. Kdo se zdvihne a povstane, nalezne jeho přítomnost.

Kristovy oči nás hledají a spočívají na nás. Všechny chce přijmout mezi své, všechny, jež stvořil a povolal k životu. Ach, kéž bys před ním nikdy neprchal, nikdy se před ním nechtěl skrýt!

Ovšem že hledá i prchající, že chce zachránit i ty, kdo se před ním skrývají. Volá je: „Adame, kde jsi? Člověče, kde jsi?[2] Ve světle jsem tě stvořil, a ty jsi se přiklonil k temnotě?"

Nuže, jdi i ty ke Kristu! Pozdě nebo v noci nebo ve kteroukoliv hodinu, vždycky nalezneš Krista ochotného tě přijmout. Ve své dobrotě nezkracuje mzdy přicházejícím pozdě. Také o šesté, deváté a jedenácté hodině přišli dělníci a obdrželi celou denní mzdu.[3] Dokonce i Nikodém přišel v noci.[4]

„Přišel jsem ohněm, abych tě osvítil, spálil trní tvých hříchů a prokázal ti svou milost."

[Převzato z časopisu Škola Božského Srdce Páně, říjen 1917. Jazykově upraveno a doplněno poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Eliáš a půst 
O tajemstvích (De mysteriis) 
O svátostech (De sacramentis) 
Kristus smířil svou krví svět s Bohem  
Je třeba zemřít s Kristem, abychom s ním žili  
Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš 
Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy 
Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby  
Otevři svá ústa Božímu Slovu  
Kříž Kristův nám navrací ráj  
Matka Boží, vzor panenství  
Kristus nade všechno
Svatá Eucharistie  

Související články:

Ježíš Kristus
Richard Rolle: Hledal jsem Ježíše... 
Tomáš Akvinský: Ježíš Kristus - cesta k pravému životu  
Augustin: Ježíš Kristus je Bůh i člověk 

[1] Pís 3,4.

[2] Srov. Gen 3,9.

[3] Srov. podobenství o dělnících na vinici v Mt 20.

[4] Srov. Jn 3,1-2.