Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 60 - O pomluveném lektorovi

Historia Lausiaca 60 - O pomluveném lektorovi

Palladios, 20.1. 2010

Příběh o křivě obviněném lektorovi z Palladiova (cca 363-430?) díla "Historia Lausiaca" je ukázkou, že každý zlý skutek má svůj zlý následek. Avšak pokání a vynesení skutku tmy na světlo je klíčem k rozvázání takovéhoto svazujícího jha.

LXX, 1. Jedna panna, dcera presbytera v Kaesareji Palestinské, padla. Ten, kdo ji zneuctil, ji i přiměl, aby obvinila jednoho lektora[1] ve městě. A protože byla nyní těhotná a její otec se jí vyptával, svalila vinu na toho lektora. Její otec - presbyter - jí uvěřil a sdělil to episkopovi.

Episkop svolal kněžstvo a nechal zavolat i toho lektora.[2] Celá záležitost byla vyšetřena, ale lektor - přestože byl vyslýchán - se nepřiznal. Neboť jak mohl připustit něco, co se nikdy nestalo? 2. Episkop se rozzlobil a přísně s ním mluvil: „Ty se nepřiznáš, ubohý a nešťastný člověče přecpaný nečistotou?" Lektor odvětil: „Říkám ti, že to nejsem já, kdo to udělal. Jsem nevinný, nikdy jsem na ni ani nepomyslel. Ale jestliže chceš slyšet i to, co není pravda, pak jsem to učinil já." Když to lektor řekl, episkop ho sesadil.[3]

Pak přišel k episkopovi a řekl: „Nu, když jsem učinil chybu a padl jsem, nařiď jí, aby mě byla dána za manželku, neboť já už nejsem více duchovním a ani ona už není pannou." 3. Episkop ji tedy předal lektorovi předpokládaje, že mladý muž je do ní zamilován a že u ní zůstane, neboť není schopen bez ní žít. Ale mladý muž ji převzal od episkopa i jejího otce a svěřil ji ženskému klášteru. Poprosil jednu diakonku[4] tamějších sester, aby se o ni starala po krátkou dobu, než nastane den porodu.

Nastala rozhodující hodina. Sténání, porodní svírání a bolesti; nešťastná se cítila blízko smrti - a děťátko se stále nenarodilo! 4. Pak uběhl první, druhý, třetí den, sedmý den - žena v pekelných mukách nejedla, nepila, nespala, nýbrž stále volala: „Běda mně, ubohé - vždyť jsem se odvážila toho lektora lživě obvinit." Mnišky odešly pryč a řekly to jejímu otci. Bál se, že jím bude pohrdáno jako tím, kdo šíří pomluvy, a tak se neozval po další dva dny. Dívka nezemřela, ale ani své dítě neporodila.

Protože nemohly dále snést její výkřiky, asketicky žijící panny utíkaly a ohlásily episkopovi: „Tato žena se přiznala a křičí nyní celé dny, že lživě obvinila toho lektora." Episkop pak k němu poslal diakony, aby mu oznámili: „Modli se, aby žena, která tě lživě obvinila, nezemřela, ale porodila dítě." 5. Nedal jim žádnou odpověď. Dokonce ani neotevřel dveře. Ale k Bohu se modlil už od doby, co vešel dovnitř.

A opět šel k episkopovi otec a modlitby se recitovaly v chrámu[5] - a stále neporodila.

Pak episkop vstal a šel k lektorovi, zaklepal na dveře, vešel dovnitř a řekl mu: „Eustathie[6], vstaň a uvolni to, co jsi svázal." Lektor ihned poklekl  s episkopem a žena porodila dítě. Jeho prosby a vytrvalost jeho modlitby dokázaly ukázat lživou pomluvu a vychovat tu, která ho lživě obvinila. Z tohoto se můžeme naučit vytrvalosti v modlitbě a můžeme poznat jejich moc.

Dokončení.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 
Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe 
Historia Lausiaca 53 - O amma Talis a Taór; O panně a mučedníku Kollúthovi 
Historia Lausiaca 54 - O Melanii Mladší
Historia Lausiaca 55 - O Pammachiovi; O Athanasiovi a mladé panně 
Historia Lausiaca 56 - O Julianě; O Hippolytovi

Historia Lausiaca 57 - O Verovi - bývalém aristokratovi; O Magně 
Historia Lausiaca 58 - O milosrdném mnichovi 
Historia Lausiaca 59 - O mnišce, která padla a obrátila se 

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

Poznámky:


[1] V řečtině αναγνωστης [anagnóstés] - v celé této kapitole je slovo αναγνωστης překládáno výrazem „lektor". Tento lektor je později (HL 70,5) označen jako „Eustathios".

[2] „Je dobré si povšimnout, že episkop v tomto případě vystupoval jako soudce." MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 219, pozn. 566.

[3] Podle Apoštolských kánonů, 95 měl být klerik, který se dopustil smilstva, sesazen. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34,  s. 219, pozn. 567.

[4] „Diakonku" - doslova „diakona": η διακονος [hé diakonos]; tento výraz se užíval pro muže i ženy. Ale i výraz „jáhenka" byl znám.

[5] V řečtině εκκλησια [ekklésia] -  může to znamenat i „v církvi".

[6] „O tomto Eustathiovi se tvrdí, že později došel mučednictví." MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 219, pozn. 569.

 

[RSS]

Přečteno 159x

další články