Nazíravá modlitba

Stav, o kterém mi píšete, je dobrý: zůstaňte, jak jen můžete, v prostém nazírání před Bohem, zůstávajíc ve své nicotě a klanějíc se prostým úkonem jeho velikosti. Tento úkon obsahuje více věcí. Ničí, očišťuje a dává vidět pravdu Boží, ubohost tvorů... Duše nekoná mnoho úkonů, vykonává jen jeden prostý úkon, jenž obsahuje všechny ostatní, či spíše Bůh sám to působí, aniž si to duše uvědomuje...

Neopouštějte tuto cestu. Správnost a užitečnost této cesty poznáme příležitostně. Je-li vaše duše znechucena světem, poctami, rozkošemi, přátelstvím a něžnostmi tvorů, je to známka, že samo prosté nazírání dělá více, než by konala spousta jiných úkonů.

Jsou-li ti, kteří mají tuto vnitřní modlitbu, poddanější, tišší, láskyplnější, odpoutanější od tvorů, je to znamením, že vnitřní modlitba je velmi dobrá, i když se nám zdá, že nic nekonáme... Často se stává, že Bůh nechává duši celý její život v různých dosti namáhavých úkonech, jindy zase, když se duše osvobodí, jsouc plna pravdy a síly, přestává rozhovor a úkony se stávají velmi čisté, mizí hrubé obrazy a duše se klaní v duchu a v pravdě tak prostým způsobem, že nemyslí na to, aby jednala. Tato vnitřní modlitba je darem, který Bůh dává, jak sám chce. Ale připravujeme se na něj, když věrností a statečností v sobě usmrtíme vše, co je v nás z dědictví Adamova...

[Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 10, 1948. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

Související články:

František Saleský: Kontemplace a meditace
Kontemplace, kontemplativní
Jana Františka de Chantal: Kráčet se zavřenýma očima
Markéta Romanet: Mystická modlitba v nazíravém mlčení
Anonym: Vzestup duše
Johannes Ruysbroeck: Kniha dvanácti bekyň
Richard Rolle : Touha a slast
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku 
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě 
Origenes: Zač se modlit především?
Antonín Paduánský: Život aktivní a kontemplativní