Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 61 - O bratrovi, který je se spisovatelem; Epilog

Historia Lausiaca 61 - O bratrovi, který je se spisovatelem; Epilog

Palladios, 3.2. 2010

Poslední díl Palladiova (cca 363-430?) díla "Historia Lausiaca", které autor zakončuje vyprávěním o sobě samém a krátkým epilogem.

 

O bratrovi, který je se spisovatelem

LXXI, 1. Skončím se svým spisováním poté, co řeknu pár slov o bratrovi, který byl se mnou od mládí až do dnešního dne.[1] Vím, že po dlouhý čas nejedl ze žádosti, ani se ze žádosti nepostil. Myslím si, že překonal žádost po bohatství a že úplně překonal i marnou slávu. Je spokojen s tím, co má. Nekrášlí se svým oblečením. Je také vděčný, když je tupen. Je ochoten se vydat v nebezpečí přes i nad povinnou míru, pokud se to týká pravých přátel. Prodělal tisíc či víc pokušení od démonů - například jednoho dne, kdy se ho dokonce démon pokusil přimět k souhlasu slovy: „Souhlas se mnou, že jedinkrát zhřešíš, a já ti přivedu jakoukoli ženu, kterou mi budeš jmenovat."

2. Jindy, jak mi řekl, s ním zase démon zápasil po čtrnáct nocí. Démon ho tahal za nohy a nahlas k němu v noci mluvil: „Neklaněj se už více Kristu a já se k tobě už nepřiblížím." On mu dal odpověď: „Kvůli tomuto padnu před něho a budu ho chválit a klanět se mu nekonečně víc, protože je ti to tak odporné."

Projížděl sto šesti městy a dokonce v některých z nich zůstal po nějaký čas. Díky Božímu milosrdenství neměl žádný styk se ženou - ani ve snu - vyjma onoho boje s démonem.

3. Vím, že nejméně třikrát obdržel nutné jídlo od anděla. Jednoho dne byl v nejvnitřnější části pouště a neměl ani sousto k snědku. Nalezl však tři ještě teplé chleby ve svém plášti. Při jiné příležitosti to bylo víno a chleby. Ještě vím, že jindy slyšel, jak mu kdosi řekl: „Nutně něco potřebuješ! Běž a dostaneš obilí a olivy od toho a toho muže." Tak šel k tomu muži, ke kterému byl poslán, a zeptal se: „Jsi ten a ten?" A ten muž odpověděl: „Jsem. Kdosi pro tebe objednal třicet měřic[2] obilí a dvanáct džbánů[3] oleje."

4. Takovým se budu chlubit,[4] takovým, jaký byl. Poznal jsem, že často plakal kvůli chudým, kteří se ocitli v utrpení a chudobě. Takovým dal vše kromě vlastního těla. Poznal jsem, že naříkal nad těmi, kdo upadli do hříchu. A jeho slzy přivedly padlého zpět k obrácení. Jednou stvrdil přísahou: „Prosil jsem Boha, aby neposílal nikoho - zvláště ne bohaté a hříšné - aby mi dali něco, co bych potřeboval."

 

Epilog

5. Mně nyní stačí, že jsem byl uznán za hodného připomenout všechny tyto věci, které jsem sepsal. Neboť jistě ne bez Božího poznání byla tvá mysl pohnuta k tomu, aby nařídila sepsání této knihy a svěřit papíru životy těchto svatých.

Ty tedy, nejvěrnější služebníku Kristův, radostně následuj tyto muže. Jejich životy, lopotu i velkou vytrvalost vezmi jako vhodný důkaz vzkříšení. Ochotně je následuj a vyživuj se touto ušlechtilou nadějí nyní, když zjišťuješ, že dny, které jsou před tebou, jsou kratší než ty za tebou. 6. Modli se za mě. Zůstaň takový, jakého tě znám od Tatianova konzulátu[5] až doposud a jakého jsem tě nalezl, když jsi byl jmenován prefektem nejnábožnější komory. Neboť koho takový majetek, čest i moc neodvracejí od bázně před Bohem, ten se opírá o Krista. Vždyť i on slyšel ďábla říkat: „Toto všechno ti dám, jestliže přede mnou padneš a budeš se mi klanět."[6]

 

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 
Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi, O Sisinniovi 
Historia Lausiaca 48 - O Gaddanovi, O Eliášovi, O Sabovi, O Abramiovi
Historia Lausiaca 49 - O Melanii Starší 
Historia Lausiaca 50 - O Silbanii 
Historia Lausiaca 51 - O Olympiadě, O Kandidě a Gelasii 
Historia Lausiaca 52 - Mnichové z Antinoe 
Historia Lausiaca 53 - O amma Talis a Taór; O panně a mučedníku Kollúthovi 
Historia Lausiaca 54 - O Melanii Mladší
Historia Lausiaca 55 - O Pammachiovi; O Athanasiovi a mladé panně 
Historia Lausiaca 56 - O Julianě; O Hippolytovi

Historia Lausiaca 57 - O Verovi - bývalém aristokratovi; O Magně 
Historia Lausiaca 58 - O milosrdném mnichovi 
Historia Lausiaca 59 - O mnišce, která padla a obrátila se 
Historia Lausiaca 60 - O pomluveném lektorovi 
Historia Lausiaca 61 - O bratrovi, který je se spisovatelem; Epilog

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

Poznámky: 


[1] Palladios zde hovoří o sobě. Měl vskutku bratra Brissona, ale o něho se tady nejedná. Mluví o sobě jako o svém bratru. Možná, že byl k této formě podnícen Pavlovým: „Znám jednoho muže v Kristu..." (2K 12,2). Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 219, pozn. 570 a KALINKOWSKI, S., STAROWIEYSKI, M., Paladiusz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 232, pozn. 497.

[2] V řečtině μοδιος [modios] - měřice. Někdy i ve smyslu „koš". Význam je mi však neznám.

[3] V řečtině ξεστης [xestés], latinsky sextarius. Většinou se používal jako tekutá dutá míra (0,545 litru), jindy jako množství jednoho džbánu. Dvanáct džbánů je tedy 6,54 litru.

[4] 2K 12,5.

[5] V řečtině υπαθεια [hypatheia]. Tatianus byl konzulem v r. 391 a praefectus urbis v r. 388. Srov. KALINKOWSKI, S., STAROWIEYSKI, M., Paladiusz - Opowiadania dla Lausosa, s. 234, pozn. 499.

[6] Mt 4,9.

 

[RSS]

Přečteno 285x

další články