Nanebevzetí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie znamená, že „neposkvrněná Bohorodička, vždy Panna Maria, když se završil běh jejího pozemského života, byla vzata s tělem i duší do nebeské slávy" (apoštolská konstituce Munificentissimus Deus, 44). Těmito slovy vyhlásil papež Pius XII. dne 1. listopadu 1950 nejnovější mariánské dogma. Svátek Nanebevzetí Panny Marie (dne 15. srpna) jako největší mariánský svátek se slaví v Církvi od nejstarších dob. Avšak v prvních staletích otcové hovoří pouze ve všeobecnosti o nebeské slávě Panny Marie; nezmiňují výslovně její tělesné nanebevzetí. Od VI. století však je v Církvi už všeobecnou naukou, že byla i s tělem vzata do nebe. Papež Pius XII. při vyhlášení dogmatu poukazuje na rajské Boží zaslíbení dokonalého vítězství nad ďáblem (Gen 3,15), které spočívá v přemožení hříchu a smrti (Řím 5-6; 1Kor 15), a připomíná, že v tomto boji a vítězství - jak to otcové zdůrazňují od 2. století - je s Kristem co nejúžeji spojena, i když jemu podřízena, jeho Matka, přeblahoslavená Panna Maria.[1] A proto jako slavné vzkříšení Kristovo bylo podstatným a posledním projevem tohoto vítězství, tak i pro Pannu Marii byl tento boj zakončen oslavením jejího panenského těla, aby takto po svém pozemském životě ani tělem nebyla odloučena od svého Syna.[2]

[Převzato z Mikuláš Višňovský (ed.): Malý teologický lexikon, Bratislava 1977. Ze slovenštiny přeložil a upravil Lukáš Drexler.]

Související články:

Kolda z Koldic: Povýšena nad anděly
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice  
Wincenty Granat: Tělesné nanebevzetí Panny Marie 
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 4/6  
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve 
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Józef Kudasiewicz: Marie Nanebevzatá nám ukazuje cestu i cíl 
Vyvýšena i se svým tělem do nebeských paláců 

Poznámky:

[1] Munificentissimus Deus, 39.

[2] Munificentissimus Deus, 40.