Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy

Kdo je schopen důkladně pochopit jediné Tvé slovo, Pane? Mnohem více z něho opomíjíme, než chápeme, tak jako žíznivý člověk, který pije vodu z pramene. Boží slovo ukazuje rozmanitou podobu, v závislosti na schopnosti poznávajících. Pán totiž ozdobil své slovo rozličnou krásou, aby každý, kdo je zkoumá, mohl vidět to, co ho okouzluje. Ve svém slově Pán skryl mnohotvárné bohatství, aby každý z nás mohl v tom, o čem rozjímá, nalézt pro sebe užitek.

Slovo Boha je stromem života, které ti z každé strany dá blažené ovoce; je jak ona na poušti otevřená skála, jež všem poskytla duchovní nápoj. „Požívali," jak říká apoštol, „duchovní pokrm a pili duchovní nápoj."[1]

Pokud tedy kdokoliv dokázal pojmout kousíček z oněch bohatství, nechť si nemyslí, že v Božím slově se nachází pouze to, co sám nalezl, ale nechť zví, že ze všech mnohých pokladů se mu podařilo vidět pouze toto. Nechť neříká, že slovo je slabé a ubohé, a nechť jím na základě toho nepohrdá, že mu bylo dáno mít účast sotva na drobné části, ale spíše, neschopen plného porozumění, nechť velebí Boha za jeho nezměrnost.

Raduj se proto z nasycení a nermuť se, že hojnost slova přesahuje tvé touhy. Kdo touží, ten pije s radostí a nermoutí se, že nedokáže vypít pramen. Nechť raději zřídlo přesahuje tvé touhy, než aby touhy měly vyčerpat zřídlo. Pokud uhasíš touhy a nevyčerpáš pramen, můžeš z něj pít znova, kdy jen zatoužíš. Kdyby však s pominutím toužení pominulo také zřídlo, pak takové vítězství nad ním by se pro tebe stalo neštěstím.

Děkuj tedy za to, co jsi obdržel, a nermuť se kvůli hojnosti toho, co zbývá. To, co jsi obdržel a vzal, je již tvým vlastnictvím, a to, co zbývá, rovněž na tebe čeká. To, co jsi nemohl z důvodu slabosti obdržet ihned, obdržíš později, vytrváš-li. Nechtěj najednou unáhleně porozumět tomu, co se takovým způsobem pochopit nedá, ale ani ve své lenosti neopouštěj to, co je možné dosáhnout pouze postupně.

[Komentář k Diatessaronu, I,18-19; LG III, s. 163-164. Z knihy Franciszek Drączkowski, Patrologia, Lublin 1999, s. 117, přeložil Lukáš Drexler.]

Od téhož autora:

Duch a Oheň 
Bděte: znovu přijde!
Toho, jehož neobsáhne celý svět, drží v náručí sama Maria
Vyzdob, Pane, v našich myslích příbytek dni, který nezná konce  
Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou  
Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy
Kristův kříž, záchrana lidského pokolení 
Píseň o Nejsvětější Panně
Řeč o Svatém týdnu

Související články:

Palladios: Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi 
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly  
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm  
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?  
Origenes: "Učinil mne vybraným šípem" 
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě  

Poznámky: 

[1] Srov. 1Kor 10,3-4.