Křesťan je zrozen z Ducha Svatého

Nové narození udílí svátostný křest, který noří[1] člověka do Ducha Svatého a činí z něj syna Božího:

„Toto narození znamená takovou duchovní proměnu, která se stává skutečnou a viditelnou ve křtu díky Duchu Svatému, jak to osobně prohlásil sám Pán, který nelže: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým‘ (Sk 1,5)."

(Traités théologiques et éthiques, II, X, 441-446, Paris 1967, s. 291)

„Všichni, kteří v Něho (tj. Krista) uvěřili, jsou znovuzrozeni shůry a byli taktéž pokřtěni v Nejsvětějším Duchu."

(Hymnes, 44, 262, Paris 1973, s. 89)

„Ty, které (Bože) zrodíš skrze tvého Svatého Ducha ..., učiníš tvými syny, nebo spíše bratry."

(Hymnes, 53, 39, Paris 1973, s. 215)

Narození z Ducha znamená stát se duchovními a žít tak každého dne:

„V tom spočívá nové narození: ... stáváme se duchovními, počati a stvořeni znova skrze Ducha Svatého. Hle, toto je nové stvoření v Kristu, bratři! Toto je, k čemu dochází a co se uskutečňuje každého dne ve věřících a opravdu vyvolených, kteří - majíce účast na všech těchto dobrech a zůstávajíce v těle - tak činí vědomě."

(Traités théologiques et éthiques, II, V, 463-483, Paris 1967, s. 115)

Narození z Ducha se má projevit v konání a proměně člověka, v jeho ovoci:

„Ti, kteří se následkem konání, poznání a kontemplace vůbec nezměnili, jak to, že se nestydí nazývat se křesťany? Jak to, že se nechvějí, když se shromažďují s kněžími a účastní se liturgie Těla a Krve Mistra? ... Jsou takovíto lidé vůbec křesťany? Ale jaký křesťan jim přizná toto jméno?"

(Catéchèses, II, XV, 100-118, Paris 1964, s. 231)

„Ti, kteří přijali Boha skutky víry, jsou hodni jména bohů, zrozeni z Ducha."

(Hymnes, Paris 1973, 52, 56, s. 203)

Dar Ducha, přijatý ve svátostném křtu, vede k zakoušení přítomnosti a působení Ducha Svatého:

„A tak se chci postavit těm, kteří tvrdí, že mají Ducha Božího nevědomky, a kteří si představují, že jej mají od chvíle svatého křtu, že vlastní poklad, ale nepociťují jej v sobě. Přiznávají, že v okamžiku křtu nic nepociťovali, a domnívají se, že Boží dar se v nich od té chvíle zabydlel nevědomě a nevnímatelně. ... Rovněž tvrdí, že nikdy neměli žádné vjemy během kontemplace a že všechno obdrželi pouze vírou a rozumem, a nikoliv zkušeností."

(Traités théologiques et éthiques, II, V, 1-12, Paris 1967, s. 81)

„Pokud On je světlem a ti, kteří se do Něho oblékají[2], nic nepociťují, čím se pak lišíme od mrtvol? ... Jestliže ti, kteří požívají Jeho Tělo a pijí Jeho Krev, mají život věčný, a my, kteří toto požíváme, nepociťujeme na nás větší vliv, než kdybychom požívali hmotný pokrm, pak to je, jako kdybychom obdrželi pouze obyčejný chléb, a nikoli zároveň Boha. ... Pokud se to vše v nás děje bez našeho uvědomění a bez našeho zakoušení, pak by někdo mohl poukázat na ubohost naší nevědomosti!"

(Traités théologiques et éthiques, II, X, 754-777, Paris 1967, s. 315)

Pokání a slzy lítosti znovu obnovují dar svátostného křtu a jeho působení v člověku:

„Člověk se chvěje a slzy plynou samovolně, bez bolesti a očišťují jej a udílejí mu ‚druhý křest‘, o němž hovoří náš Pán v Evangeliu: ‚Nenarodí-li se kdo znovu z vody a z Ducha, nevstoupí do nebeského království‘ (J 3,5), nebo také: ‚nenarodí-li se kdo znovu shůry[3]‘ (srov. J 3,3). ... A když Pán říká ‚shůry‘, odkazuje tím na narození z Ducha."

(Chapitres théologiques, gnostiques et pratiques, 1, 35, Paris 1957, s. 50)

[Úryvky z knihy Andrzej Siemieniewski - Mirosław Kiwka: Boży płomień. Chrzest w Duchu Świętym, Wrocław 2017, vybral, přeložil, uspořádal a poznámkami a nadpisy doplnil Lukáš Drexler.]

[1] Řecké sloveso βαπτιζειν [baptizein] - „křtít" znamená doslova „nořit", „ponořit", „omýt". Pozn. překl.

[2] Srov. Pavlovo: „Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli" (Gal 3,27), kde apoštol dává do souvislosti křestní ponoření v Krista a oblečení v Něj. Pozn. překl.

[3] V řeckém znění Janova evangelia je řecké slůvko ανωθεν [anóthen], které znamená zároveň „znovu" i „shůry". Ono „narození znovu" či „znovuzrození" tedy znamená narodit se z Boha, z Ducha Svatého, z Výsosti. Pozn. překl.