Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Naplněním modlitby je láska

Naplněním modlitby je láska

Karl Rahner, 14.10. 2022

Karl Rahner (+1984), významný německý teolog a účastník Druhého vatikánského koncilu, nás upozorňuje na tu skutečnost, že podstatou a vrcholem modlitby je jedinečný a jediný úkon lásky, jímž se navěky odevzdáváme Bohu. A toto odevzdání se Bohu je také jediným slovem naší vrcholné modlitby, jakož i naším vyznáním o Bohu.

 

modlitba-upr-3-blue-2-men-2-ram-2.jpg
 

 

Každý vzlet srdce, zaměřený bezprostředně k samotnému Bohu, je modlitbou. A dokonalé naplnění této modlitby, v níž člověk uskutečňuje v jednom vše, co je vůči Bohu možné, se jazykem křesťanství nazývá láska. Přikázání lásky je nejen naplněním Zákona, ale taktéž modlitby. V této modlitbě člověk vlastně již nevyslovuje nic stanoveného nebo vymezeného: žádnou prosbu k Bohu, žádné vyznání viny ani oslavné vyznávání Božích atributů, ale vyslovuje sebe sama v odevzdání sebe Bohu, odevzdávaje se Mu s láskou a ztráceje sebe v Bohu, jak jen je to člověku možné. A proto také v takové modlitbě člověk vyslovuje o Bohu to nejvyšší, co je o Něm schopen pozitivním způsobem[1] vyslovit: že On je tím, kdo jediný je hoden být milován ze všech sil, bezpodmínečně a věčně.

 

[Karl Rahner: O nezbytnosti a požehnání modlitby, kap. „Modlitba lásky" (fragment). Na základě německého textu (Karl Rahner: Von der Not und dem Segen Gebetes, Freiburg im Breisgau 2021) a polského vydání (Karl Rahner: Przez Syna do Ojca, Kraków 1979, s. 46) přeložil Lukáš Drexler.]

 

Související články:

Bernard Ugeux: Modlitba srdce
Tertulián: Modlitba je duchovní oběť
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě 
Marie Beďačová: Hlas jemného vánku 
Bonaventura: Buď člověkem modlitby!
Jan Zlatoústý: Modlitba je světlem duše
František Saleský: Kontemplace a meditace 
Ludvík Granadský: O modlitbě a rozjímání 1/2 
Ambrož Milánský: Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby 
Jan Kassián: Rozmluvy o modlitbě - O povaze modlitby (IX, 2) 
Jan Maria Vianney: Krásný úkol a povinnost člověka: modlit se a milovat 
Romano Guardini: Křesťanská modlitba je společenství se skutečným, živým Bohem  
Richard Rolle: O potřebnosti a hodnotě modlitby a rozjímání  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Ignatij Brjančaninov: Poučení o modlitebním pravidle  
František Saleský: O nezbytnosti modlitby  
Z myšlenek optinských starců o modlitbě  
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě 
Henri J. M. Nouwen: Pravidla modlitby 
Modlitbou tvoříme spolu s Bohem svět 
Origenes: Zač se modlit především? 
Bernard Ugeux: Modlitba srdce  

 

Poznámky:


[1] Karl Rahner zde naráží na takzvané pozitivní a negativní vypovídání o Bohu, kdy pozitivní výpovědí je např.: „Bůh je krásný" nebo „Bůh je mocný". Avšak při uvědomění, že Bůh je oproti kráse nebo moci nám známé z tohoto stvořeného světa krásný nebo mocný nekonečně větší měrou, než jakou si lze představit nebo jakou lze vyslovit, pak více odpovídajícím způsobem vypovídání o Bohu je tzv. negativní vypovídání, tedy např. že Bůh není krásný nebo že Bůh není mocný způsobem, jaký známe z tohoto světa. Završením těchto výpovědí o Bohu je pak třetí krok, tzv. „eminence" neboli „vyvýšení", tedy že Bůh je krásný nebo mocný nad krásu nebo moc tohoto světa, tudíž všepřevyšující a nekonečnou měrou neboli je „nadkrásný" a „nadmocný". Tyto způsoby vypovídání o Bohu mají svůj jistý počátek ve filosofii platonismu a jejich křesťanskou adaptaci učinil zejména starověký pseudonymní autor Dionýsios Areopagita (pravděp. přelom 5.-6. stol.), jejich určitě teologické formulování pak završil sv. Tomáš Akvinský (via affirmationis - via negationis - via eminentiae). Na pozitivní výpovědi o Bohu Karl Rahner naráží i o něco výše, když hovoří o „oslavném vyznávání Božích atributů".  Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 87x

další články