Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Skrze modlitbu jsme spolustvořitelé světa

Skrze modlitbu jsme spolustvořitelé světa

16.6. 2021

Malomyslnost nemá v modlitbě místo: modlitba není bezmocná jako člověk, ale mocná jako Bůh, neboť je slovem nejen člověka, ale i slovem Boha, dialogem, ve kterém si člověk a Bůh navzájem vyměňují své slovo...

 

slunce-les-001-vyr-cb-ram-men-3.jpg
 

 

Modlitba je slovo spolustvořitelské. Neboť co jiného je slovo modlitby, než že my prosíme Boha a Bůh na toto slovo odpovídá a mění chod stvoření? Bůh potřebuje naše modlitby ne pro sebe, ale pro nás, neboť modlitba je vyjádřením naší vůle směrem k Bohu, našeho souhlasu s vůlí Boha a prosby o její uskutečnění v našem životě a v našem světě, a Bůh může konat v našich životech jen po tomto souhlasu, podobně jako mohl konat jen po souhlasu Panny Marie, aby se mohl stát člověkem a zachránit tak lidstvo. Bůh nechce a nebude konat proti naší vůli, protože ji respektuje. Stvořil nás jako svobodné bytosti, schopné volit dobré nebo zlé. A v této schopnosti volby jsme jeho obrazem. A modlitba je výrazem této naší volby, našeho rozhodnutí pro dobro. Taková modlitba je otevřenými dveřmi, kterými může vstupovat a vstupuje Bůh k nám, do našeho života, aby proměnil naše sobotní hroby v nedělní vzkříšení a temné a bolestné Getsemany ve věčné a slavné Proměnění. Nevlamuje se do našich životů, ale klepe na dveře našich srdcí a zve nás ke společnému stolování (srov. Zj 3,20). A rozhodneme-li se mu otevřít, vstoupí do domu našeho srdce i do domu celého našeho života, přemáhá siláka a svazuje jej (srov. Mt 12,29) a mění vodu ve víno (srov. J 2,1-11). Bůh nemění naše životy proti naší vůli a nekoná zázraky kvůli nevěře malověrných (srov. Mt 13,58). Bůh čeká na náš souhlas, na naši touhu, na výraz naší vůle, na naše toužebné a otevřené srdce, a tím je naše modlitba, která spouští moc Mocného a spásu Milujícího, který vstupuje do našich osobních dějin a mění je směrem k vítězné věčnosti, jak nám to ukázal ve svém Milovaném Synu a jak to chce ukázat a naplnit i na nás, „synech v Synu", bratřích jeho milovaného Jednorozeného.

Tak modlitba není bezmocná jako slovo pouhého člověka, ale je mocná jako slovo samotného Boha, který svým slovem stvořil svět a který týmž slovem svět nadále udržuje v bytí. Kdo je mocnější než tento náš Bůh? Tak takovou moc má naše modlitba, protože není jen slovem naším, ale i slovem Božím. A Bůh koná zázraky.

 

Související články:

S pohledem upřeným na Ježíše 
R. P. Lejeune: Nazíravá modlitba 
Tertulián: Modlitba je duchovní oběť
Jean-Joseph Surin: O vnitřní modlitbě 
Marie Beďačová: Hlas jemného vánku 
Bonaventura: Buď člověkem modlitby! 
Jan Zlatoústý: Modlitba je světlem duše
František Saleský: Kontemplace a meditace 
Johannes Ruysbroeck: Kniha dvanácti bekyň 
Ludvík Granadský: O modlitbě a rozjímání 1/2 
Jana Františka de Chantal: Kráčet se zavřenýma očima
Markéta Romanet: Mystická modlitba v nazíravém mlčení 
Jan Kassián: Rozmluvy o modlitbě - O povaze modlitby (IX, 2) 
Jan Maria Vianney: Krásný úkol a povinnost člověka: modlit se a milovat 
Richard Rolle: O potřebnosti a hodnotě modlitby a rozjímání 
Ambrož Milánský: Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby 
Ignatij Brjančaninov: Poučení o modlitebním pravidle 
František Saleský: O nezbytnosti modlitby 
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě 
Henri J. M. Nouwen: Pravidla modlitby 
Origenes: Zač se modlit především? 
Bernard Ugeux: Modlitba srdce 

 

[RSS]

Přečteno 96x

další články