Eucharistie, Pascha Pána

Jeden zemřel za všechny.[1] A tentýž obětován v každém chrámě[2] v tajemství[3] chleba a vína poskytuje občerstvení, dává život, když v něho věříme, a sám obětován posvěcuje ty, kdo jej obětují.

Toto je tělo Beránka, toto je jeho krev. Neboť on, chléb, který sestoupil z nebe[4], říká: „Chléb, který já dám, je mé tělo dané za život světa."[5] Dobře je také vyjádřena způsobou[6] vína krev toho, který v evangeliu praví: „Já jsem pravý vinný kmen."[7] Tím jasně prohlašuje, že jeho krev je každé víno, které se obětuje na způsob jeho umučení[8]. Proto svatý patriarcha Jakub prorokoval o Kristu: „Ve víně vypere svůj oděv, v krvi hroznů svůj knížecí plášť."[9] Totiž oděv našeho těla, to je své roucho, měl vyprat ve své vlastní krvi.

Tedy sám stvořitel a Pán přirozeností, který nechává vyrůst chléb ze země, z chleba činí své vlastní tělo[10] (protože může udělat to, co slíbil.) A ten, který udělal z vody víno[11], udělal i z vína svou krev.[12] (...)

Je řečeno: „Je Pánova Pascha." „To je přejití Pána."[13] To proto, aby ses nedomníval, že je pozemské to, co se stalo nebeským skrze toho, který do toho přechází[14] a který z toho učinil své tělo a svou krev. (...)

Co přijímáš, je tělo onoho nebeského chleba a krev oné posvátné révy. Vždyť když podával svým učedníkům proměněný[15] chléb a víno, řekl: „Toto je mé tělo; toto je má krev."[16] Prosím, věřme tomu, v něhož jsme uvěřili! Pravda nezná lež.

Když pak mluvil o požívání svého těla a o pití své krve k užaslým zástupům, reptaly: „To je tvrdá řeč! Kdopak ji může poslouchat?"[17] Aby nebeským ohněm zaplašil myšlenky, jichž - jak jsem předem řekl - je třeba se chránit, dodal: „Co dává život, je duch, tělo samo není k ničemu. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a život."[18]

[Gaudentius Brixiae, Tractatus vel sermones,  Sermo II; in PL 855, in CSEL 68,29-30. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby církve, upraven dle latinské předlohy a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

Související články:

Jan Zlatoústý: Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Tertulián: Požíváme a ctíme eucharistii a značíme se znamením Kříže  
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky  
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)  
Ambrož Milánský: Kříž Kristův nám navrací ráj  
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení  
Lukáš Drexler: V čem spočívá věčný život
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi
 Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Ambrož Milánský: O Tajemstvích 
Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve 
Justin: To čiňte na mou památku 
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Karel Říha: "Tajemství víry"
Sv. Augustin o eucharistii 

[1] 2Kor 5,14.

[2] Lat. per ... ecclesiarum domos - dosl. „v ... domě církve" či volněji „na ... místě (církevního) shromáždění".

[3] Lat. in mysterio - latinský pojem mysterium je starokřesťanským výrazem označujícím zejména svátosti.

[4] Srov. J 6,41.

[5] J 6,51.

[6] Lat. specie.

[7] J 15,1.

[8] Lat. in figura Passionis ejus.

[9] Gen 49,11.

[10] Srov. např. 1Kor 11,23-24.

[11] Srov. J 2.

[12] Srov. podobnou argumentaci u sv. Cyrila Jeruzalémského v jeho Katechezích, konkrétně ve Čtvrté mystagógické katechezi, 2.

[13] Ex 12,11; lat. Pascha est ... Domini: hoc est transitus Domini.

[14] Lat. qui transit in illud.

[15] Lat. consecratum - dosl. „posvěcený".

[16] Srov. Mt 26,26.28 a paralely.

[17] J 6,60.

[18] J 6,63.