Nacházíte se na: Theofil > Patristika > "Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde"

"Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde"

sv. Cyril Alexandrijský, 26.5. 2019

Sv. Cyril Alexandrijský (+444) zdůrazňuje a vysvětluje slova samotného Pána Ježíše, proč on musel po svém vzkříšení opět vystoupit tam, odkud k nám sestoupil, totiž ke svému Otci. A tím důvodem je, aby nám mohl seslat svého Ducha, který věřícím v Krista udělí věčný život, totiž skrze nové narození z Ducha věčnou účast na Boží přirozenosti.

 

nanebevstoupeni-089-upr-men.jpgStalo se všechno, co se mělo na zemi stát. Bylo však naprosto záhodné, abychom se stali účastnými božské přirozenosti Slova[1]. Měli jsme totiž zanechat svého života a náš život se měl změnit v jakýsi jiný s novým způsobem zbožnosti. A to se nemohlo uskutečnit jinak než účastí na Duchu Svatém.

Nejpříhodnější čas k seslání Ducha Svatého a k jeho sestoupení na nás byla doba, kdy náš Spasitel Kristus odešel.

Neboť dokud dlel Kristus s věřícími ještě v těle, byl jim, jak soudím, dárcem všeho dobrého. Jakmile však přišel čas a musel vystoupit k nebeskému Otci, bylo záhodno, aby byl u svých ctitelů prostřednictvím Ducha a aby skrze víru přebýval v našich srdcích[2]. Když ho máme v sobě, můžeme s důvěrou volat: „Abba, Otče"[3] a snadno se utíkat k tomu, kdo má všechnu moc. Mimoto se nám dostává síly a neohroženosti proti nástrahám ďábla a útokům lidí, protože máme všemohoucího Ducha.

Duch totiž ty, v nichž přebývá, přetváří a uvádí do jakéhosi nového stavu a způsobu života. To se dá každému snadno ukázat ze svědectví starého i nového Písma.

Neboť když Boží muž Samuel mluvil k Saulovi, řekl mu: „Duch Hospodinův na tebe přeskočí a budeš proměněn v jiného člověka."[4] Svatý Pavel pak říká: „Na nezakryté tváři nás všech se jako v zrcadle odráží Pánova velebnost, a tak se přetvořujeme stále víc a více k zářivé podobě, jakou má on. To působí Duch Páně."[5]

Vidíš, jak Duch přetváří jistým způsobem k jinému obrazu ty, v nichž přebývá? Snadno totiž převádí od smyslu pro pozemské věci k tomu, že člověk upírá svůj zrak jen k tomu, co je v nebi, a od zbabělé bázlivosti k statečné a nejušlechtilejší síle ducha. A skutečně není pochyby, že učedníci byli tak nadšeni a tak Duchem upevněni, že nepodlehli útokům pronásledovatelů, ale na život a na smrt byli oddáni Kristově lásce.

Je tedy pravdivé, co říká Spasitel: „Je to pro vás dobré, abych se vrátil do nebe."[6] To byl přece čas, kdy měl sestoupit Duch.

 

[Cyril Alexandrijský: Výklad Janova evangelia, X; in PG 74,434. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

 

Od téhož autora:

Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti
Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí
 
"Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"  

   

Související články:

Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna   
Hilarius z Poitiers: Duch Svatý nás uvádí do veškeré pravdy  
Henri-Dominique Simonin: Sv. Cyril Alexandrijský, obhájce Božího mateřství Panny Marie    
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe 
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana 
Jak svatí v nebi mohou vyslýchat tolik proseb o přímluvu zároveň?
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení 
Brigita Švédská: O seslání Ducha Svatého 
  Irenej z Lyonu: Seslání Ducha Svatého 
Tomáš Akvinský: Duch Svatý je Bůh 
Nerses Šnorhali: Nanebevstoupení  
Augustin: Nanebevstoupení Páně

 

velikonocni-inspirace-5-b.jpg

 

Poznámky:


[1] Srov. 2Pt 1,4.

[2] Srov. Ef 3,17.

[3] Srov. Řím 8,15; Gal 4,6.

[4] 1Sam 10,6.

[5] 2Kor 3,18.

[6] J 16,7.

 

[RSS]

Přečteno 603x

další články