sv. Cyril Alexandrijský, 26.5. 2019
Sv. Cyril Alexandrijský (+444) zdůrazňuje a vysvětluje slova samotného Pána Ježíše, proč on musel po svém vzkříšení opět vystoupit tam, odkud k nám sestoupil, totiž ke svému Otci. A tím důvodem je, aby nám mohl seslat svého Ducha, který věřícím v Krista udělí věčný život, totiž skrze nové narození z Ducha věčnou účast na Boží přirozenosti.
Stalo se všechno, co se mělo na zemi stát. Bylo však naprosto záhodné,
abychom se stali účastnými božské přirozenosti Slova[1].
Měli jsme totiž zanechat svého života a náš život se měl změnit v jakýsi jiný s
novým způsobem zbožnosti. A to se nemohlo uskutečnit jinak než účastí na Duchu Svatém.
Nejpříhodnější čas k seslání Ducha Svatého a k jeho sestoupení na nás byla doba, kdy náš Spasitel Kristus odešel.
Neboť dokud dlel Kristus s věřícími ještě v těle, byl jim, jak soudím, dárcem všeho dobrého. Jakmile však přišel čas a musel vystoupit k nebeskému Otci, bylo záhodno, aby byl u svých ctitelů prostřednictvím Ducha a aby skrze víru přebýval v našich srdcích[2]. Když ho máme v sobě, můžeme s důvěrou volat: „Abba, Otče"[3] a snadno se utíkat k tomu, kdo má všechnu moc. Mimoto se nám dostává síly a neohroženosti proti nástrahám ďábla a útokům lidí, protože máme všemohoucího Ducha.
Duch totiž ty, v nichž přebývá, přetváří a uvádí do jakéhosi nového stavu a způsobu života. To se dá každému snadno ukázat ze svědectví starého i nového Písma.
Neboť když Boží muž Samuel mluvil k Saulovi, řekl mu: „Duch Hospodinův na tebe přeskočí a budeš proměněn v jiného člověka."[4] Svatý Pavel pak říká: „Na nezakryté tváři nás všech se jako v zrcadle odráží Pánova velebnost, a tak se přetvořujeme stále víc a více k zářivé podobě, jakou má on. To působí Duch Páně."[5]
Vidíš, jak Duch přetváří jistým způsobem k jinému obrazu ty, v nichž přebývá? Snadno totiž převádí od smyslu pro pozemské věci k tomu, že člověk upírá svůj zrak jen k tomu, co je v nebi, a od zbabělé bázlivosti k statečné a nejušlechtilejší síle ducha. A skutečně není pochyby, že učedníci byli tak nadšeni a tak Duchem upevněni, že nepodlehli útokům pronásledovatelů, ale na život a na smrt byli oddáni Kristově lásce.
Je tedy pravdivé, co říká Spasitel: „Je to pro vás dobré, abych se vrátil do nebe."[6] To byl přece čas, kdy měl sestoupit Duch.
[Cyril Alexandrijský: Výklad Janova evangelia, X; in PG 74,434. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]
Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti
Ježíš Kristus dal své tělo za život všech lidí
Jednorozený se stal prvorozeným, aby nás obohatil Bohem Otcem
Skrze kříž se Kristus stal Králem nad světem
"Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"
Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna
Hilarius z Poitiers: Duch Svatý nás uvádí do veškeré pravdy
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu
Henri-Dominique Simonin: Sv. Cyril Alexandrijský, obhájce Božího mateřství Panny Marie
Augustin: Nikdo nevstoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe
Richard Špaček: O nanebevstoupení Krista a o jeho moci a slávě v nebi
Augustin: Všechny události Kristova života zpodobují života křesťana
Jak svatí v nebi mohou vyslýchat tolik proseb o přímluvu zároveň?
Řehoř Veliký: Jaký užitek máme z nanebevstoupení Kristova
Alžběta ze Schönau: Vidění 4/5 - Nanebevstoupení
Dariusz Kowalczyk: Kenoze Ducha Svatého
Brigita Švédská: O seslání Ducha Svatého
Irenej z Lyonu: Seslání Ducha Svatého
Tomáš Akvinský: Duch Svatý je Bůh
Nerses Šnorhali: Nanebevstoupení
Augustin: Nanebevstoupení Páně
[1] Srov. 2Pt 1,4.
[2] Srov. Ef 3,17.
[3] Srov. Řím 8,15; Gal 4,6.
[4] 1Sam 10,6.
[5] 2Kor 3,18.
[6] J 16,7.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.