Paul Claudel, 24.4. 2023
Francouzský dramatik a básník Paul Claudel (+1955) není prvním, ani posledním, kdo zakusil nadpřirozený dotek Boha, poté co otevřel Bibli a začetl se do jejích řádků. Rázem totiž seznal, že se jedná stále o živé slovo živoucího Boha, který skrze otevření stránek Písma otevírá člověku svět věčného života, o čemž P. Claudel vydal svědectví ve své knize "Mám rád Bibli".
Bible
je u mě spjata s prvním
probuzením srdce a obraznosti. Už od malička, když jsem se učil číst katechismus
v lavicích sestřiček v Bar-le Duc, s jakým zájmem jsem se díval na velké
kartony s vyobrazeními ze života Krista
Pána, které kolovaly v našich rukách. A později, v nejnižší třídě lycea byla má
největší radost Biblická dějeprava: oběť Abrahamova, potopa, zasnoubení
Rebečino, Jákob, Mojžíš, Tobiáš, potrestání Heliodorovo, Samaritánka - všechno
nádherné obrazy - jeden vedle druhého, a nemohu o nich říci nic, než že
dokonale uspokojovaly mé citlivé smysly. Jaká zkáza přišla potom, když jsem se
později dostal k Řekům, Římanům a jejich následovníkům!
A ještě později, navečer onoho nezapomenutelného dne o vánocích 1886, jsem na svém stole našel Bibli, dar to jedné protestantské přítelkyně mé sestře Kamile. Jak bych v tom neměl vidět zásah Prozřetelnosti? Otevřel jsem knihu, nikdy dříve jsem to neudělal, a to na dvou místech. První bylo vyprávění o Emauzích u sv. Lukáše, kde Pán na prahu přibývající noci otvírá svým dvěma dojatým společníkům tajemství Staré Smlouvy. A druhé, to byla vznešená 8. kapitola z knihy Přísloví, které se používá jako epištoly při mši Neposkvrněného početí. Ó, poznal jsem hned v té zářné postavě rysy Matky Boží - a spolu s ní jako nerozlučné - i rysy Církve a stvořené Moudrosti. Není ani jedna z mých ženských postav v mých pozdějších dramatech, která by neměla něco z mého tehdejšího okouzlení.
Co dělat? Tento nový svět, jehož brána se přede mnou rozevřela, mě nepřipravil o zájem o ten druhý svět. Oba dva - jak nám říká Písmo - byly stvořeny zároveň, chci říci ve vzájemné závislosti. Oba dva tvoří velikou katolickou pravdu, to, čemu říkáme nebe a země. Nebe a země, jak je to krásné! Neboť proč by je Bůh tvořil, kdyby neměly žádný účel? Oba dva, oba zároveň, mají sloužit k tomu, abychom ho lépe poznávali a lépe ho měli rádi. Ježíš nám říká, že přemohl svět. Nepřemohl jej však tím, že by se k němu obrátil zády. Přemohl jej tím, že jej překonal, tím, že poukázal na první Příčinu - v sobě samém, se sebou a nad sebou. Tím, že tuto Příčinu, kterou je On sám, přinesl s sebou, aby ji pak ukázal přibitou na kříži. Posledním slovem je Slovo. Nepřišel pak, aby nechal poslední slovo světu.
[Paul Claudel: Mám rád Bibli (fr. J'aime la Bible, 1955); úryvek. Český překlad převzat z časopisu Nový život, roč. VIII, č. 2, únor 1956, s. 35, a s ohledem na polský (Claudel, P.: Umiłowanie Pisma Świętego, Warszawa 1958) a anglický překlad (Claudel, P.: The Essence of the Bible, New York 1957) upraven redakcí Revue Theofil.]
Ludvík Granadský: Slovo Boží
Matta el-Meskin: Více Slova, více světla
Balduin z Canterbury: Slovo Boží je plné života a síly
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy
Hilarius z Poitiers: Není Božího slova, jež by nebylo třeba naplnit
Caesarius z Arles: Jako se tělo posiluje pozemským pokrmem, tak se duše sytí slovem Božím
Origenes - Jeroným: Nejen smrtelné tělo, i nesmrtelná duše má svůj pokrm
Július Pavelčík: Inspirace a pravda Písma svatého (prezentace)
Pseudo-Makarius: K čemu nám jsou dána Božská Písma?
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo
Július Pavelčík: Benedikt XVI.: Verbum Domini
Tomáš Kempenský: O modlitbě a četbě
Benedikt XVI.: Písmo, Tradice, Církev
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.