Rodina nachází svůj vzor v Trojici

Ohromný a tolik rozmanitý vesmír i svět všech živých bytostí je vepsán do Božího otcovství jako do svého pramene (srov. Ef 3,14-16). Je do něj vepsán, samozřejmě na základě analogie, díky níž můžeme už na začátku knihy Geneze rozeznávat skutečnost otcovství a mateřství, a tím také skutečnost lidské rodiny. Klíč k jejímu výkladu spočívá v principu „obrazu" a „podobnosti" Bohu, které biblický text silně zdůrazňuje (Gen 1,26). Bůh tvoří mocí svého slova: „Buď!" (např. Gen 1,3). Významné je, že toto Boží slovo je v případě stvoření člověka doplněné následujícími slovy: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby" (Gen 1,26). Před stvořením člověka se Stvořitel jakoby noří do sebe, aby hledal pro něj vzor a inspiraci v tajemství svého Bytí, které se už tady určitým způsobem projevuje jako božské „My". V tomto tajemství má skrze stvoření původ lidská bytost: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil" (Gen 1,27).

Bůh žehná novým bytostem a říká jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte si ji..." (Gen 1,28)

Kniha Geneze používá výrazy uvedené už dříve v souvislosti se stvořením ostatních živých bytostí: „množte se", které jsou však míněny jasně analogicky. Není snad ve světle celého kontextu právě toto analogií plození a otcovství a mateřství? Kromě člověka nebyl žádný z živých tvorů stvořen „k obrazu a podobě Boží". Přestože je lidské otcovství a mateřství biologicky podobné rodičovství jiných bytostí v přírodě, obsahuje podstatným a výlučným způsobem „podobnost" Bohu, která je základem rodiny ve smyslu společenství lidského života, společenství osob spojených láskou (communio personarum).

Ve světle Nového zákona lze vytušit, že původní vzor rodiny je nutno hledat v samotném Bohu, v trojičním tajemství jeho života. Božské „My" je věčným vzorem lidského „my", především onoho „my", které je utvářeno mužem a ženou stvořených k Božímu obrazu a k Boží podobě. Slova knihy Geneze obsahují pravdu o člověku, které odpovídá sama lidská zkušenost. Člověk byl „od počátku" stvořen jako muž a žena: život lidského kolektivu - malých společenství i celé společnosti - v sobě nese znamení této původní duality. Z ní pramení „mužství" a „ženství" jednotlivých osob, z ní čerpá každé společenství své charakteristické bohatství ve vzájemném doplňování se. Zdá se, že právě na to poukazuje úryvek z knihy Geneze: „Jako muže a ženu je stvořil" (Gen 1,27). Je to také první potvrzení stejné důstojnosti muže a ženy: oba jsou osobami stejným způsobem. Ustavení muže a ženy, se specifickou důstojností, která z něj vyplývá, definuje již „od počátku" charakteristické rysy dobra, společného lidstvu ve všech dimenzích a oblastech života. Díky přispění, kterým oba, muž i žena, k tomuto společnému dobru napomáhají, nacházíme rysy společenství a vzájemného doplňování se u samotných kořenů lidského soužití.

[Jan Pavel II.: Dopis rodinám Gratissimam sane, 6. „Jako muže a ženu je stvořil". Český překlad převzat z vydání České biskupské konference (Jan Pavel II.: Dopis rodinám, Praha 1994) a s přihlédnutím k italskému znění mírně upraven redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Člověk, obraz milujícího Boha  
Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna  
Ježíš Kristus, Snoubenec církve, a svátost manželství   
Muž i žena stvořeni k obrazu a podobě Boha, Boha Trojjediného   
Proč jsou kněžími jen muži, a nikoliv i ženy?   
 Spes Aedificandi (Naděje na vybudování)   
Redemptoris custos

Související články:

Trans Trojice anathematem polyamorie   
Jan Pavel II.: Člověk, obraz milujícího Boha  
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí  
Hildegarda z Bingenu: Muž a žena jedním tělem ve spojení lásky 
Theresien Bartoňová: Člověk stvořený k obrazu a k podobě Boha 
Polská biskupská konference: Manželství - živý obraz Nejsvětější Trojice  
Tertulián: Učiňme člověka k obrazu našemu, k obrazu Syna vtěleného - jednoho z Trojice  
Athenagoras I.: Svátost manželství je svátostí naplnění lidství a znovu nalezeným rájem  
Jan Pavel II.: Ježíš Kristus, Snoubenec církve, a svátost manželství  
Lukáš Drexler: Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice  
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev  
Dominik Pecka: Jako muže a ženu je stvořil  
Marian Zawada: Rodinnost Boha