Lukáš Drexler, 10.1. 2021
Duch Boží se vznášel nad vodami, než začal den první, den nového stvoření...
Noe, předobraz Boha Otce, při zakládání nového stvoření vyslal holubici. Ta „však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy."[1] Ne tak u panenské Marie: když k ní Otec, předobrazen Noem, poslal svou Holubici, tj. Ducha[2], nevrátila se k Němu zpět, do archy Jeho božského Lůna, ve kterém odvěčně spočívá Jeho Syn[3] a ze kterého vychází i onen Jeho Duch, ale spočinula na povrchu nové země, nového stvoření, na níž již nespočívaly vody hříchu tohoto světa, a to na panenské zemi jménem Maria, z níž byl učiněn nový Adam: Ježíš Kristus. Tedy tato Holubice - Duch Svatý - se nevrátila zpět do archy Otcova Lůna, že by neměla kde spočinout, ale vstoupila do archy panenského lůna, aby si v ní učinila příbytek a aby v ní a z ní učinila příbytek pro přebývání Božského Slova, tj. lidské tělo vtěleného Syna Božího a Spasitele světa.
Slavnostně pak tato Holubice potvrdila své spočinutí na suché zemi nového stvoření v den křtu Kristova v Jordánu, když tato nová země nového stvoření, to jest Slovo, jež se stalo tělem[4], vyvstala z vod hříšného světa, takže Holubice Boží na této suché zemi nového stvoření mohla spočinout za slavnostního prohlášení Otcova: „Toto je můj milovaný Syn, v něm jsem našel zalíbení!"[5] neboli: „Toto je nová země nového stvoření, v jaké mám zalíbení navěky." A všichni, kteří se zrodili z této země a v ní „dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti,"[6] spočívají v této zemi navěky a Bůh v nich má věčné zalíbení, to jest v těch, kteří se jako jejich Pán, to znamená jejich Země, vynořili - obmyti ve křtu - z hříšných vod tohoto světa a sestoupila na ně Holubice[7], podobně jako Duch na počátku celého stvoření, když „se vznášel nad vodami"[8], než začal den první, den nového stvoření...
Bůh
Oheň Eliášův
Rány Kristovy
O kontemplaci
Maria souznělá
Odevzdat se Marii
"A hned vyšel ven..."
Arte-factum - deo-factum
Panna Maria - Matka Boží
V čem spočívá věčný život
Mění se přirozenost člověka?
Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice
Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí
"Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie
Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Musí být biskup skutečně ženatý?
Hippolyt
Římský: O Křtu Páně
Řehoř Naziánský:
Kristus je pokřtěn
Brigita Švédská: O
Kristově křtu v Jordánu
Klement
Alexandrijský: Křest Duchem svatým
Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna
Přechod od Starého Zákona k Novému je přechodem od těla k Duchu
Petr Chrysolog: Dnes Kristus vstoupil do vod Jordánu, aby smyl hřích světa
Basil Veliký: "... a duch Boží se vznášel nad vodami"
Richard Špaček: Křest
[1] Gen 8,9.
[2] Srov. Mt 3,16 a par.
[3] Srov. J 1,18.
[4] Srov. J 1,14.
[5] Srov. např. Mt 3,17.
[6] Ef 4,13.
[7] Srov. Tertulián: O křtu, 8.
[8] Gen 1,2.
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.