Historia Lausiaca 47 - O Elpidiovi; O Sisinniovi

O Elpidiovi

XLVIII, 1. Poblíž Jericha v jeskyních, které vytesali Amorité, když utíkali před Jozuem, synem Núnovým,[1] který rozdrtil cizí kmeny na hoře Dúka[2], žil jistý Elpidios. Byl to Kappadočan[3] a obdivuhodný člověk. Později byl uznán za hodna služby presbytera a žil v klášteře Kappadočana Timothea[4], taktéž velmi schopného muže, který byl chórepiskopem. Když tam přišel, bydlel v jedné z jeskyní. Dosáhl takové přísnosti ve svých asketických cvičeních, že zastínil všechny ostatní.

2. Žil tam dvacet pět let. Jedl pouze o nedělích a sobotách. Celé noci stál a zpíval žalmy. Dlel tam ve středu svých bratří, tak jako královna dlí uprostřed svých včel. Já jsem tam žil také. Přeměnil horu v město a člověk tam mohl vidět různé způsoby života.

Jedné noci kousl Elpidia, který pěl žalmy, škorpión. A to před zraky nás, kteří jsme zpívali spolu s ním. On na něj stoupl nohou, aniž by změnil svůj postoj, a nebral žádný ohled na bolest po škorpiónově kousnutí.

3. Jednoho dne držel jakýsi bratr odřezek z vinné révy. On ho vzal, jak tam seděl na svahu hory, zahrnul ho hlínou, jako kdyby ho sadil. Přestože nebylo to správné období, odřezek vyrostl ve víno tak velké, že pokrylo celý chrám.

V jeho sousedství dosáhl dokonalosti i pozoruhodný muž Ainesios a rovněž jeho bratr Eustathios. Sám Elpidios dosáhl tak vysoké svobody od vášní[5] a tak vyčerpal své tělo, že slunce prosvítalo skrze jeho kosti.

4. Tento příběh vyprávějí jeho blízcí učedníci: Nikdy se nedíval na západ, protože hora u vchodu do jeho jeskyně mu bránila ve výhledu. Ani nemohl kvůli výšce hory vidět slunce po šesté hodině[6], kdy se začíná klonit k západu. Ani neviděl hvězdy, které se objevují na západním horizontu - a to po dvacet pět let. Od chvíle, kdy vkročil do jeskyně, už nikdy až do své smrti nesešel z hory.

O Sisinniovi

XLIX, 1. Učedníkem Elpidia byl i Sisinnios. Narodil se jako otrok, ale díky víře se stal svobodným. Původem byl Kappadočan. Neboť je třeba tyto věci zmínit ke slávě Krista, který nás pozvedá a vede k pravé urozenosti. Přebýval s Elpidiem šest či sedm let, potom se uzavřel v hrobu, v němž strávil tři roky v modlitbě, aniž by si ve dne či v noci sedl, aniž by si lehl nebo vyšel ven. Byl uznán za hodného daru proti démonům.

2. Po návratu do vlasti byl uznán za hodného služby presbytera. Shromáždil společenství bratří a sester. Díky svému zdrženlivému způsobu života odolával touhám po ženách. Přísností svého života vyhnal všechny své mužské touhy. A tak se naplnila Písma: v Kristu Ježíši není muž ani žena.[7] Přestože nemá žádný majetek, je pohostinný k cizincům k zahanbení bohatých, kteří se o svůj majetek nedělí.[8]

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi
Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi
Historia Lausiaca 41 - O svatých ženách 
Historia Lausiaca 42 - O Julianovi, O Adoliovi 
Historia Lausiaca 43 - O Innocentovi 
Historia Lausiaca 44 - O Filorómovi 
Historia Lausiaca 45 - O Melanii starší
Historia Lausiaca 46 - O Chroniovi a Pafnútiovi 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] Srov. Joz 10. V Africe byl nalezen nápis napsaný kananejskými uprchlíky: „My jsme ti, kdo uprchli před oním lupičem Jozuem, synem Núna..."; srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 208, pozn. 451.

[2] Možná, že je to ona hora z 1Mak 6,15. Srov. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 208, pozn. 452.

[3] Kappadokie byla krajina ve východní Malé Asii sahající na severu až k Černému moři a na jihu až ke Kilikii - dnes střední a jihozápadní Turecko, v době Palladia část Římské říše.

[4]„O Timotheovi se zmiňuje i sv. Basileios jako o tom, ‚kdo vedl správný a asketický život už od dětství‘." MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, New York 1964, s. 208, pozn. 453.

[5] V řečtině απαθεια [apatheia] - viz také heslo Apatie, apathie, apatheia.

[6] Tzn. „po poledni".

[7] Převzato z Ga 3,28.

[8] Srov. Tt 1,8 a 1Tm 6,17.