Maria souznělá

Jakého privilegia se Marii dostalo, že mohla spolu s nebeským Otcem říci o Ježíši:

„Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte" (Mk 9,7).

Vždyť to je Syn Boha Otce i ženy Marie a v Něm se zjevuje vůle Boha Otce i ženy Marie, jak i ona dále zdůraznila v Káně Galilejské: „Udělejte, cokoli vám nařídí" (J 2,5).

Jakého privilegia se Marii dostalo, když mohla a stále může až do konce světa spolu se svým Synem o Něm říkat:

„Toto je mé tělo, které se za vás vydává" (Lk 22,19).

Tak Maria, s pohledem upřeným na svého syna, stojí s tímto výrokem u paty kříže na Golgotě, ale i s knězem u oltáře, kde se zpřítomňuje Ježíšova i Mariina oběť[1].

Jakého privilegia se Marii dostalo, že i ona mohla podobně jako Ježíš říci:

„Já a Otec jsme jedno" (J 10,30).

Avšak Ježíš to mohl říci díky tomu, že je jedné božské podstaty s Otcem, kdežto Maria díky tomu, že její lidská vůle byla zcela sjednocená s vůlí Otce. A vůlí Otce je jeho Syn a Maria jen díky sjednocení se s vůlí Otce mohla počít, nosit a porodit Syna - Syna božského i lidského, v Němž se nebe i země staly „jedním tělem"[2].

Od téhož autora:

Bůh
Extáze
Evangelium 
Reinkarnace
Kontemplace
Oheň Eliášův
O kontemplaci
U Boha a u lidí
Odevzdat se Marii
Mystika, mystický
Panna Maria - Matka Boží
Arte-factum - deo-factum
Tři údobí duchovního života
Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu - mariánský mystik  
Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí  
"Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  

Související články:

Denis Kartuzián: K Marii
Emilián Soukup: Bohorodička 
Emilián Soukup: Maria prvních křesťanů 
Jacek Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Wincenty Granat: Bohorodička Panna Maria v Kristových tajemstvích spásy 
Caterinato: Sladká Maria - Panna Maria ve zbožnosti a díle sv. Kateřiny Sienské 
Ludvík M. Grignion z Montfortu: Pojednání o pravé zbožnosti k Nejsvětější Panně  
Marcin Jan Janecki: Sjednocení s Bohem skrze sjednocení s Marií podle Marie Petyt  
Jan Evangelista Urban: Největší dar od nejsvětější Panny - Tělo Kristovo
Bonaventura: Te, Matrem Dei, laudamus (Tebe, Matko Boží, chválíme)
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii - 1. část
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...  
Bernard Przybylski: Matka Boží a Nejsvětější Trojice  
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice
Reginald Garrigou-Lagrange: Ve škole Panny Marie 
Bernard z Clairvaux: A jméno té panny bylo Maria 
Reginald Dacík: Svatý Bernard, Pěvec Matky Boží
Jean-Claude Michel: Mariino panenství po porodu 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice 
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Adrienne von Speyr: Maria, Služebnice Pána 
Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně
Antonín Paduánský: Maria - zářivá duha  
Vidět Marii znamená vidět Ježíše  

Poznámky:

[1] Nejdříve Maria obětovala „vše své", tzn. sebe, pro Boha, respektive pro Ježíše, aby v ní On mohl být počat atd. A pak Toho, pro kterého ono „vše své" obětovala a který se následně stal „jejím vším", obětovala (nebo spíše spoluobětovala s Otcem) na Golgotě pro spásu světa. Je v tom dvojnásobná Mariina oběť: nejdříve obětovala sebe a své tělo při početí a pak obětovala „své tělo", kterým je její a Otcův Syn, na Golgotě.

Tato dvojnásobná Mariina oběť se zpřítomňuje při mši. Samozřejmě, že jde ale primárně o oběť Božího Syna Ježíše Krista, avšak osoba Marie, respektive její oběť, je s touto obětí Ježíše Krista takto úzce spjata. Proto Maria může spolu s Ježíšem o Něm říci: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává."

[2] Srov. Gen 2,24 a Ef 5,25-32.