O lásce

Svatý Jan praví: Není větší lásky, než když člověk zemře pro svého přítele.[1] To uvážili dobře svatí mučedníci, kteří zde toužili, aby mohli zemřít pro víru a Boha. Pak řekne náš Pán: „Nikdo nemá větší lásky..."[2] Velikost lásky nemůže zvážit nikdo než ten, který je Láska sama. Láska se nepozná nikde než u Boha, neboť on je láska sama. Jan praví: „Bůh je láska."[3] Láska a poznání je jinak odděleno, avšak v Bohu je jedním. Žádný nemá plnou velikost lásky. Velikost lásky není ani v délce, ani v šířce, nýbrž záleží v její větší ušlechtilosti. Velikost lásky spočívá ve třech věcech:

První, čím je láska velká, je svoboda. Láska je zcela svobodná síla, kterou není možné nikdy chytnout, nedá-li se chytit sama. Pravý rytíř se nenechá zajmout, a je také těžké zajmout, nedá-li se zajmout sám. Ale poznání se nemůže nikdy ubránit, je chyceno pravdou. Pravda polapí poznání, jak se říká mezi lidmi: „Musím doznat pravdu, ona mne zaujala." Svoboda je pro lásku velmi užitečná, je-li provázena moudrostí. Není-li ale provázena moudrostí, pak je zcela škodlivá. Boží rytíř se nemá přiklánět k vnějším věcem, aby mohl tím lépe zastávat Boží rytířství. Kdyby chtěl rytíř provozovat kupectví, byla by to velká hanba. On má provazovat rytířství.

Druhé, v čem záleží velikost lásky, je docílení zisku. Láska dosáhne všeho, čeho chce dosáhnout. Nic pro ni není příliš drahé, ani čest, ani dobro, ani cokoliv, co je v nebi, a také Bůh sám ne. Augustin praví: Co je jinak nemožné, lásce je možné dosáhnout. Láska, praví moudrý, je přemáhající síla, která vše, co chce, přemůže. Láska je zkušený obchodník. Na nepříteli získává více než na příteli. Neboť můj přítel je mi blízký. Kdybych jej miloval i dobrým způsobem, přece můj zisk zmenšuje blízkost a vzájemná láska. Ale můj nepřítel je mi vzdálen, a má-li jej moje láska dosáhnout, musí se natahovat a napnout a protáhnout, a v tom je můj zisk.

Třetí, v čem záleží velikost lásky, je, že dovede nejlépe vyvolit vše dobré. Láska má moc obrátit se ke všemu dobrému a odvrátit se ode všeho zlého a uchýlit se k Bohu. Zde dokáže nejlepší volbu. Tak se láska svatých mučedníků vztahovala dále k jejich nepřátelům, neboť oni volili smrt pro Boha. Smrt se nevolí, protože je plna muk. Ale aby dosáhli toho, co milovali více než sebe, proto volili smrt.

(Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 7, 1939. Pro lepší srozumitelnost mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)  

Související články:

Jan Tauler - životopis
Jan Tauler: Píseň lásky
Mistr Eckhart - životopis
Mistr Eckhart: Marie a Marta 
Jindřich Suso: Povzbuzení duši 
Jindřich Suso: Před ukřižováním
Mistr Eckhart: Prýští z Boží milosti...
Jan Tauler: Bytí a způsob přátel Božích 
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku 
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše 
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století 
Johannes Ruysbroeck: Kniha dvanácti bekyň  
Wacław Hryniewicz: Bůh živý je Bohem milujícím  
Nicolaus von Strassburg: K čemu je užitečné pokušení 
Nicolaus von Strassburg (Mikuláš ze Štrasburku) - životopis
Mechtilda Magdeburská: Úlohy požehnané lásky jsou rozmanité 
Hans Urs von Balthasar: Počátek kontemplace tkví ne v naší, ale v Boží lásce  
Bernard z Clairvaux: Miluji, protože miluji; miluji, abych miloval  
Bernardin Sienský: Královnou všech ctností je láska 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Jako v matčině lůně 
León-Joseph Suenens: Všudypřítomná láska Boha  
Henry Hane: O stvořeném a nestvořeném duchu  
Anděla z Foligna: Být zcela přetvořen v Krista  
Vilém ze Saint-Thierry: On první miloval nás  
Hugo ze Sv. Viktora: Životem srdce je láska  
Johannes Franke: O blahoslavené Panně   
Alfons Maria z Liguori: O lásce ke Kristu  
Henry Hane: Jak přicházíme k Bohu
Johannes Franke: Synovství Boží
Johannes Franke: Nad čím se můžeme rmoutit
Bonaventura: Sestrám o dokonalé lásce Boží
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha 
Láska plodí milovaného i milujícího  
Maxim Vyznavač: O lásce

Poznámky:

[1] Srov. J 15,13.

[2] Tamtéž.

[3] 1J 4,8.