Zjevení Syna se rovná poznání Otce

IV,6,3. Nikdo totiž nemůže poznat Otce než skrze Boží Slovo, to jest pozná ho, jen když ho Syn zjeví, ani nemůže poznat Syna bez Otcovy vůle. Avšak to, co se Otci líbí, dokonává Syn. Neboť posílá Otec, ale je poslán a přichází Syn. A Otce pak, vzhledem k nám neviditelného a nekonečného, poznává jeho vlastní Slovo. A poněvadž je nevyslovitelný, ono samo jej vyslovuje. A zase své Slovo poznává jen Otec. Že obojí se má takto, to zjevil Pán. A proto Syn odhaluje svým zjevením Otcovo poznání. Vždyť zjevení Syna se rovná poznání Otce. Všechno se totiž zjevuje prostřednictvím Slova. (...)

5. Otec zjevil Syna proto, aby on zjevil jeho všem a ty spravedlivé, kteří v něho věří, aby přijal k neporušenosti a k věčnému občerstvení. (Uvěřit mu znamená konat jeho vůli.) (...)

6. Neboť prostřednictvím samotného stvoření Slovo zjevuje Boha Stvořitele, a prostřednictvím světa Pána Tvůrce světa, a prostřednictvím výtvoru Umělce, který ho vytvořil, a Synem Otce, který zplodil Syna. A o tomhle všichni podobně hovoří, ale ne všichni podobně věří. Avšak skrze Zákon a Proroky hlásalo Slovo podobně i sebe i Otce. Celý svět sice podobně slyšel, ale ne všichni podobně uvěřili. A skrze samotné Slovo, učiněné viditelným a hmatatelným, byl ukazován Otec, i když ne všichni mu podobně věřili, ale všichni uviděli v Synu Otce. Otec Syna byl pro ně totiž něčím neviditelným, Syn Otce však něčím viditelným. (...)

7. (...) Všechny věci však Syn řídí dle vůle Otcovy od počátku až do konce a bez něho nikdo nemůže poznat Boha. Neboť poznáním Otce je Syn. Poznání pak Syna je v Otci a je zjeveno skrze Syna. A proto říkal Pán: „Nikdo nezná Syna, jen Otec. A nikdo nezná Otce, jen Syn a komu to Syn zjeví."[1] „Zjeví" je řečeno nejen pro budoucnost, jako by Slovo začalo zjevovat Otce, až když se narodilo z Marie, ale platí to všeobecně po celou dobu. Na začátku totiž je Syn přítomen svému výtvoru a zjevuje Otce všem, komu chce, kdy chce a jak chce Otec. A proto je ve všem a skrze všechno jeden Bůh Otec, jedno Slovo - Syn a jeden Duch a jedna spása pro všechny, kdo v něho věří.

[Adversus haereses (Proti bludům), IV,6,3.5-7; in SC 100,442.446.448-454. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven s přihlédnutím k latinskému textu a k překladu českému (Svatého otce Irenea, biskupa a mučeníka Patero kněh proti kacířstvím s některými dodatky, přel. J. F. N. Desolda, Praha 1876) a anglickému (Philip Shaff: The Apostolic Fathers with Justin Martyr and Irenaeus) a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

  Až přijde Kristus, uvidí lidé Boha  
Tři články naší víry: Otec, Syn a Duch Svatý 
Pánem je Otec, Pánem je Syn, Pánem je i Duch Svatý 
Důkaz apoštolského zvěstování
Eucharistie, záruka vzkříšení 
Kristus je králem všech lidí 
Seslání Ducha Svatého 

Související články:

  Řehoř z Nyssy: Poznání Boha  
Augustin: Proč se Kristus narodil z ženy 
Řehoř Naziánský: O podivuhodné výměně 
Řehoř Veliký: Ten, který je věčný, se ukázal v čase   
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu 
Origenes - Jeroným: Syn z Otce - Bůh z Boha, Světlo ze Světla 
Theofil Antiochijský: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha 
Michael Špaček: Poznání všech věcí a Boha v nich podle Tomáše Špidlíka (1/4)  
Anděla z Foligna: Kráčím od Tvého lidství ke Tvému Božství a od Tvého Božství ke Tvému lidství   
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou 
Hans Urs von Balthasar: Počátek kontemplace tkví ne v naší, ale v Boží lásce  
Aelred z Rievaulx: Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně 
Hilarius z Poitiers: Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti  
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka 
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky  
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha  
Hilarius z Poitiers: Bůh Otec - Zdroj všeho 
Jean Daniélou: Mystické poznání Boha 
Augustin: Ježíš Kristus je Bůh i člověk 
Atanáš Alexandrijský O vtělení Slova  

Poznámky: 

[1] Mt 11,27.