Mystika, mystický

Mystika, mystický

(z lat. mysticus - „mystický", „tajemný", které pochází z řec. μυστικος [mystikos] - „tajemný", „skrytý", „související s mystérii", jež má pravděpodobně svůj základ v řec. μυω, μυειν [myó, myein] - „zavřít", „být zavřený")

V kontextu s lidskou spiritualitou slovo mystika, mystický označuje bezprostřední a zkušenostní poznávání božských skutečností, jež přesahují schopnosti lidského diskurzivního myšlení i schopnosti lidského vyjadřování.

V biblickém textu je pro tuto či podobnou zkušenost často použito slovo poznání (např. J 17,3) ve významu celostného (tedy ne jen intelektuálního) poznání a odevzdání se druhému v láskyplném vztahu, jako když Adam (tj. první člověk) „poznal ... svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila" (Gen 4,1). Toto poznání má na mysli celého člověka a bezvýhradné odevzdání se druhému, proto je v pozdějších dějinách spirituality často vyjadřováno snubním či až erotickým jazykem lidské lásky, často za pomoci výkladu biblické Písně písní (viz patristické výklady Origena, sv. Hippolyta Římského, sv. Řehoře z Nyssy ad., ve středověku např. sv. Bernarda z Clairvaux, v novověku pak u sv. Terezie z Avily nebo sv. Jana od Kříže).

V Novém zákoně vlastní mystické zážitky na mnoha místech zmiňuje apoštol Pavel (např. 2Kor 12,2n.)

Velký význam pro popis mystické zkušenosti mají sv. Řehoř z Nyssy (+394) a jeho dílo Život Mojžíšův a Řehořem ovlivněný anonymní autor pravděpodobně z pátého století, skrývající se pod pseudonymem Dionysios Areopagita a jeho traktát O mystické teologii, který natrvalo ovlivnil ráz následné křesťanské mystiky a obecně spirituality Východu i Západu, a to především svojí negativní teologií, která kromě jiného měla jistý inspirační zdroj v pohanském novoplatónismu a která byla později svébytně rozvíjena osobnostmi jako sv. Tomášem Akvinským, rýnskými mystiky (Mistr Eckhart, Jan Tauler, bl. Jindřich Suso), sv. Janem od Kříže, Mikulášem Kusánským a mnoha dalšími.

Dalšími významnými křesťanskými mystiky jsou např. sv. Bernard z Clairvaux, sv. Terezie z Avily, sv. Kateřina Sienská, sv. Angela z Foligna, Mechtilda Magdeburská, Hildegarda z Bingenu, sv. Brigita Švédská, sv. Bonaventura, sv. Terezie z Lisieux a velký zástup dalších.

Dalo by se také říci, že mystická zkušenost se díky Božímu světlu a milosti týká toho nejintimnějšího v člověku i toho nejintimnějšího v Bohu, kdy se při mystickém zážitku dotýkají, sjednocují, obdarovávají a navzájem odevzdávají dvě osobní intimity a sdělují si nesdělitelná tajemství, při čemž dochází k „podivuhodné výměně" a stvořená skutečnost je proměňována k podobnosti s Božským a Božský prostupuje stvořenou skutečnost svojí stvořitelskou přítomností. Vrcholem této „podivuhodné výměny" je zbožštění (θεωσις [theósis]) člověka, tedy že člověk se díky účasti na Boží přirozenosti stává "bohem", zbožštěným. Základem tohoto výsledného zbožštění a této „podivuhodné výměny" je vtělení Ježíše Krista, skrze něž se Bůh stal člověkem právě proto, aby se člověk mohl stát "bohem" (viz), a Ježíš Kristus je tak jedinou cestou ke všepřesahující a nevýslovné zkušenosti: „Já jsem ta cesta, pravda i život." (J 14,6)

Mystická zkušenost je jistou anticipací blaženého patření v nebi (visio beatifica). Tato zkušenost je vždy Božím darem, Boží milostí, a nikoliv výsledkem jakéhokoliv ryze lidského usilování či „duchovní" metody; člověk se však k přijetí tohoto daru může a má disponovat asketickým úsilím a především čistotou srdce (tj. důsledek askeze podle Boha) a odevzdanou láskou k Bohu a nestrojenou touhou po něm. Podstatnými prvky na této cestě k disponovanosti člověka a k dosažení dokonalosti v Boží lásce jsou dary ze strany Boha, sdělujcí člověku Boží milost, tj. svátosti, dále nadpřirozené slovo Boží v Písmu svatém, tj. jeho rozjímání a uvádění v život neboli "zůstávání v slovu Ježíšovu", a v neposlední řadě modlitba, která od prosté ústní formy dorůstá až k modlitbě kontemplativní. Plnosti těchto protředků milosti se pak jedinci dostává ve společenství Církve, která je Mystickým tělem Krista, jenž je spolu s Otcem a Duchem Svatým zdrojem a dárcem mystické zkušenosti, jakož i cílem, k němuž jedinec v touze směřuje a v němž jediném dojde naplnění svých nejhlubších tužeb.

Jako mystickou zkušenost není vhodné označovat zážitky transu (holotropní dýchání, šamanské techniky ap.) či zážitky pod vlivem psychotropních látek, neboť takovéto zážitky jsou oproti autentické mystice pouhým extrémním vynegováním všedního lidského prožívání nebo naopak extrémním, uměle navozeným vybičováním lidské imaginace, v obou případech nezpůsobenými pozitivní všepřesahující božskou skutečností, která jediná je příčinou autentických mystických zkušeností, a nezacílenými k této božské skutečnosti, která naopak uchvacuje příjemce (obdarovaného) mystického zážitku svobodně a nikoliv nutně na základě jakékoliv metody. 

S mystickými zážitky jsou mnohdy spojeny nadpřirozené jevy, jako je levitace, extáze, stigmatizace, bilokace, mystický sňatek atp., které však nepatří k podstatě mystiky.

Doporučená literatura:

• ARSEŇJEV, N.: Oheň lásky, Velehrad - Olomouc 2008.
• CUMMINS, N.: Osvobození k radosti, Kostelní Vydří 1994. 
• DACÍK, R. M.: Prameny duchovního života, Olomouc 1947.

• KOL.: Slovník křesťanských mystiků, Kostelní Vydří 2012.

• KOL.: Slovník spirituality, Kostelní Vydří 1999, heslo Křesťanská mystika.
• LETZ, J.: Mystičky Západu, Prešov 2002.

• MEYNARD, A.-M.: Duchovní život. Stručná suma teologie asketické a mystické podle ducha a zásad sv. Tomáše Akvinského, Olomouc 2004.

• OVEČKA, J.: Úvod do mystiky, zvláště sv. Jana od Kříže a sv. Terezie od Ježíše, Praha 1948.

• SOKOL, J.: Mistr Eckhart a středověká mystika, Praha 1993.

• SUDBRACK, J.: Mystika, Kostelní Vydří 1995.

Související články:

Jean Daniélou: Mystické poznání Boha   
Mistr Eckhart: Boží přítomnost v člověku
Johann von Sterngasse: O spočinutí duše  
Reginald Dacík: Německá mystika 14. století 
Josef Blaha: Význam mystiky pro třetí tisíciletí 
Johannes Ruysbroeck: Nadpřirozená vyrovnanost  
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Lukáš Drexler: Slovník křesťanských mystiků (recenze) 
Marian Zawada: Mystická zkušenost jako zkušenost eschatologická   
Marcin Jan Janecki: Sjednocení s Bohem skrze sjednocení s Marií podle Marie Petyt