Nacházíte se na: Theofil > Věrouka > O trojím mateřství Panny Marie

O trojím mateřství Panny Marie

Lukáš Drexler, 1.1. 2023

Mateřství Panny Marie není vztaženo pouze ke Kristu, jejímu i Božímu Synu, ale i k její vlastní spáse i ke všem věřícím, kteří jsou jejími vlastními syny v Synu a skrze Syna.

 

bohorodicka-theotokos-001-upr-2-men-2.jpg
 

 

Slovo se v Marii stalo tělem třikrát či trojím způsobem, ač vše jedním a jediným věčným aktem téhož jediného věčného Slova: jednou hypostaticky, kdy se v ní stala tělem druhá Božská Osoba (tj. hypostaze) - Syn; podruhé participací, kdy Maria díky dokonalému sjednocení své vůle s vůlí Boží a díky působení Boží milosti a své bezvýhradné spolupráci s ní dosáhla vrcholného stupně účasti na věčném životě Slova a potažmo celé Trojice; a potřetí díky dvěma předchozím způsobům tak, že coby Matka Krista - tj. „Hlavy Těla, totiž Církve" (srov. Kol 1,18) - v sobě nosí a rodí (srov. Gal 4,19) i „celé Tělo" svého Syna, kterým je Církev - Tělo Slova.[1]

Proto je Maria matkou Krista trojím způsobem: matkou vtělené Boží Osoby Syna, Ježíše Krista, co do jeho lidství; matkou „druhého Krista" (alter Christus)[2] v sobě coby dokonalá učednice svého Pána podle slov Pána: „Kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka" (Mt 12,50); a matkou Kristova Těla - Církve, neboť je matkou Hlavy‑Krista, „z něhož roste celé Tělo" (Ef 4,16) Mariina Syna.

 

Od téhož autora:

Maria souznělá 
Odevzdat se Marii  
"A hned vyšel ven..."  
Holubice nového stvoření  
Panna Maria - Matka Boží  
Mění se přirozenost člověka?   
Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice  
"Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Tajemství Kristova probodeného boku a Srdce ve středověké benediktinské tradici  
Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?
Bílá sobota - den sedmý, den Hospodinova i Adamova odpočinutí  
  Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"  
Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
V čem spočívá věčný život  

 

Související články:

Emilián Soukup: Bohorodička  
Tomáš Akvinský: O trojím rození 
  René Laurentin: Maria, naše Matka 
Charles de Foucauld: Hle, Matka tvá
Lukáš Drexler: Panna Maria - Matka Boží 
Wincenty Granat: Boží mateřství Panny Marie   
Beda Ctihodný: Blahoslavené lůno, které tebe nosilo...  
Mistr Eckhart: Rozením Ježíše se duše stává plodnou ženou  
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Aelred z Rievaulx: Narodil se tělesně, abychom se my narodili duchovně 
Lukáš Drexler: "Skrze ni, s ní a v ní" neboli o duchovním mateřství Panny Marie  
Henri-Dominique Simonin: Sv. Cyril Alexandrijský, obhájce Božího mateřství Panny Marie    
Efrém Syrský: Toho, jehož neobsáhne celý svět, drží v náručí sama Maria  
Jan Evangelista Urban: Největší dar od nejsvětější Panny - Tělo Kristovo 
Pavel Evdokimov: Vtělení Boha je dovršením stvoření člověka  
Petr Chrysolog: Bůh narozen z člověka, lidé narozeni z Boha  
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici 
Didymos Alexandrijský (Slepý): Panenské narození Ježíše  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý 
Bernard Przybylski: Matka Boží a Nejsvětější Trojice 
Maxim Vyznavač: Bůh na sebe vzal naši přirozenost 
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
 Hildegarda z Bingenu: Hymnus ke svaté Marii  
Adrienne von Speyr: Maria, Služebnice Pána 
Józef Naumowicz: Stát se "domem chleba"  
John Saward: Maria, Matka Nebeské Many  
John Saward: Bohorodička jako Svatyně  
František Saleský: List o narození Páně  
Mistr Eckhart: O rození Slova Otcem 
Láska plodí milovaného i milujícího  
CH.-V. Héris: Tajemství Vtělení 
Izák ze Stelly: Maria a Církev  
Proč se Bůh vtělil   

  

vanocni-inspirace-4-c.jpg

marianske-inspirace-002-b.jpg  

 

Poznámky:


[1] Srov. např. slova sv. Augustina (†430): „V lůně Panny byli spojeni dva, Ženich a nevěsta, Ženich - Slovo a nevěsta - tělo, jak stojí psáno: ‚budou dva v jednom těle‘ (Gen 2,24), a jak praví Pán v evangeliu: ‚již tedy nejsou dva, nýbrž jedno tělo‘ (Mt 19,6) (...) K tomu tělu se připojuje Církev a povstává celý Kristus, Hlava a tělo" (In Epistolam Ioannis ad Parthos tractatus decem, I, 2), nebo týž jinde: „Kristus se tedy stal Hlavou Církve, má jedno tělo i údy. (...) My, kteří jsme se oděli v Krista, jsme Kristus se svou Hlavou... Zjevně náležíme ke Kristu, a poněvadž jsme jeho údy a jeho tělo, jsme se svou Hlavou jeden člověk" (Enarrationes in Psalmos, C, 3).

[2] Srov. výrok sv. Cypriána (†258): „Christianus alter Christus" („Křesťan je druhý Kristus"), který lze v různých variacích najít i u dalších starověkých církevních autorů (Tertuliána ad.). Tuto skutečnost vyjadřuje již sám Pán Ježíš Kristus na kříži, když při pohledu na apoštola Jana řekl k Marii: „Ženo, hle, tvůj syn!" (J 19,26).

 

[RSS]

Přečteno 79x

další články