Moc Kristovy krve

Chceš slyšet, jak mocná je Kristova krev? Pak se musíme vrátit k jejímu obrazu, připomenout si dávný předobraz a vyložit staré Písmo.

Mojžíš říká: „Zabijte jednoročního beránka a potřete jeho krví veřeje."[1] Co to říkáš, Mojžíši? Vysvobodila už někdy krev ovce rozumného člověka? Zajisté, praví, ale ne proto, že je to krev, nýbrž proto, že je to obraz krve Páně. Proto nyní nepřítel tím spíše prchá, když vidí už nikoliv předobraznou krev na veřejích, nýbrž pravou krev zářící v ústech věřících[2] a obětovanou v Kristově chrámě[3].

Chceš poznat i jinou moc této krve? Podívej se, odkud nejprve vytryskla a z jakého pramene vytekla. Nejprve vyprýštila ze samotného Kříže; oním zdrojem byl Pánův bok. Když totiž Ježíš zemřel a visel ještě na Kříži, přistupuje vojín, bodne ho kopím do boku a hned vytekla krev a voda.[4] Tak to stojí v Písmu. Jedno je symbolem křtu, druhé je symbolem svátosti. Vojín otevřel bok a tím otevřel stěnu svatého chrámu. A já vzdávám díky, že jsem nalezl skvělý poklad a převeliké bohatství. A tak to bylo i s oním beránkem. Židé zabili ovci a já jsem poznal užitek oběti.

Z boku vyšla krev a voda. Nechci, milý posluchači, abys jen tak přešel tak veliké tajemství. Musím totiž promluvit o skrytém tajemství. Řekl jsem, že ona voda a krev je symbolem křtu a svátostí. Na nich totiž byla založena svatá církev, a to na koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým, totiž na křtu a na svátostech, jež zřejmě vyšly z boku. Ze svého boku tedy Kristus vybudoval církev, jako z boku Adamova vyšla jeho manželka Eva[5].

Vždyť o tom svědčí i Pavel: „Jsme z jeho těla a z jeho kostí."[6] Tím míní bok. Jako z onoho boku stvořil Bůh ženu, tak i ze své ho boku nám dal Kristus vodu a krev, aby tím obnovil církev. A jako Bůh otevřel ve spánku bok odpočívajícího Adama, tak nám hned po smrti daroval vodu a krev.

Hleďte, jak se Kristus spojil se svou Snoubenkou! Hleďte, jakým pokrmem nás živí! Z téhož pokrmu se rodíme a týmž pokrmem se živíme. Jako žena z přirozené lásky spěchá krmit své dítě svým mlékem a svou krví, tak i Kristus stále živí svou krví ty, které sám znovu rodí.

[Katecheze, III, 13-19; in SC 50,174-177. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

Více o sv. Janu Zlatoústém 

Od téhož autora: 

Milost 
Dopis Theodorovi 
Kristus chudý v chudých 
Modlitba je světlem duše
O kněžství (De Sacerdotio)
Výklad Janova evangelia - 4. homilie
Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 
Kříž je světlem celého světa  

Související články:

Efrém Syrský: Duch a Oheň 
René Laurentin: Nejzazší dar Lásky  
Pavel Evdokimov: Láska podle míry Boha  
Jan Damašský: Kristův Kříž převyšuje vše  
Jan van Ruysbroeck: Myšlenky o Eucharistii  
Anděla z Foligna: Jeho ranami jsme uzdraveni  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý   
Ambrož Milánský: Kristus smířil svou krví svět s Bohem  
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 2 - Sv. Justin  
Marie Celesta Crostarosa: Hledej potěšení v Kristových ranách  
Jan Zlatoústý: Slovo proměňuje chleba a víno v tělo a krev Krista 
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 4 - Přijímání těla Páně
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 3 - Eucharistické zkušenosti 
R. Garrigou-Lagrange: Eucharistické Srdce Ježíšovo a jeho dokonalé darování
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Anděla z Foligna: Kráčím od Tvého lidství ke Tvému Božství a od Tvého Božství ke Tvému lidství  
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Lev Veliký: Kristův Kříž - zdroj veškerého požehnání a příčina všech milostí  
Hildegarda z Bingenu: O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Marie-Vincent Bernadot: Podstata křesťanského života: zůstávat v Ježíši  
Kateřina Sienská: Paní Nelle, někdejší ženě Mikuláše Buoncontiho z Pisy  
Tertulián: Požíváme a ctíme eucharistii a značíme se znamením Kříže  
Ambrož: Jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš  
Marie Celesta Crostarosa: V Srdci Slova jsou ukryty všechny dary 
Pseudo-Chrysostom: Katechetická promluva na Svatou Paschu  
Wincenty Myszor: Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu 
František Saleský: Hora Kalvárie je pravou univerzitou lásky 
Jan van Ruysbroeck: O čtyřech znameních Boží věčné lásky  
David z Augsburgu: Srdce Kristovo pramenem živoucí krve  
Bohumil Spáčil: Pravoslavný teolog o Božském Srdci Páně 
Řehoř Naziánský: Největší zázrak - zázrak mého spasení  
Absconditus: Bůh nemůže mlčet, neboť je odvěké Slovo 
Frederick William Faber: Církev je dílo Nejsvětější Krve  
Lukáš Drexler: Úcta k Srdci Ježíšovu 1/2 - Dějiny úcty 
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Klement Alexandrijský: Pán se sklonil, člověk povstal
Tomáš Akvinský: Drahocenná a obdivuhodná hostina
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti 
Karel Boromejský: Eucharistie přepodobňuje v Boha 
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých  
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)
Francisco Fernández-Carvajal: Pane, očisti mě...  
Gaudentius z Brescie: Eucharistie, Pascha Pána  
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Ambrož Milánský: Kříž Kristův nám navrací ráj 
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi 
Irenej z Lyonu: Eucharistie, záruka vzkříšení
Cyril Jeruzalémský: O těle a krvi Kristově  
Kateřina Sienská: Tajemství mého Srdce  
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Bonaventura: Zdroj života je v Tobě
Eucharistie - dar ukřižované Lásky  
Jan Tauler: My jíme našeho Boha 
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně
Ambrož Milánský: O Tajemstvích
Justin: To čiňte na mou památku
Frederick William Faber: Církev
Cyril Jeruzalémský: Katecheze
Sv. Augustin o eucharistii

Poznámky:

[1] Srov. Ex 12,21-22. Pozn. RTh.

[2] Sv. Jan má na mysli eucharistii, která je pravou krví a pravým tělem Ježíše Krista, jež věřící přijímají nekrvavým způsobem pod způsobami chleba a vína. Pozn. RTh.

[3] Eucharistie je pravou obětí Ježíše Krista, která se při slavení eucharistie zpřítomňuje a dává na jejím ovoci podíl těm, kteří eucharistii s vírou přijímají. Pozn. RTh.

[4] Srov. J 19,34. Pozn. RTh.

[5] Srov. Gen 2,21-22. Pozn. RTh.

[6] Ef 5,30; citovaná část verše z listu Efezským coby odkaz na Gen 2,23 je pouze v některých novozákonních rukopisech. Pozn. RTh.